Horův spár: Zrod Černé Legie

"Neptejte se mne na Abaddona, nejčernějšího ze srdcí, nejpodlejšího ze zloduchů. Kdo jiný v zástupech zrádců přijal zatracení s tak divokou radostí?" - připisováno Roboutu Guillimanovi, primarchovi Ultramariňáků

 

V návaznosti na katastrofální události Horova Hereze během závěrečné epické Bitvy o Terru a smrti Hora Vojevůdce na palubě jeho vlastní vlajkové lodi, Ducha pomsty, první kapitán Abaddon a přežívající Synové Horovi opustili orbitu Terry, probili si cestu ke svobodě skrze kolosální vesmírnou bitvu a unikli do prázdnoty vesmíru. Nedlouho poté následoval čas odvety a odplaty, známý jako Velká očista, a bezpočet světů bylo vydáno smrti rukama věrných za to, že stranily Horovi, a mrtvoly jejich obyvatel byly ponechány jako varování pro ostatní. Ty Zrádcovské legie, které dosud setrvávaly v Impériu, byly nelítostně stíhány a loveny nemilosrdnými loajalisty. Abaddon a zbývající Synové Horovy nalezli útočiště v Oku Teroru, rozhodnuti ponořit se raději do tohoto víru šílenství, spíše než aby čelili zániku z rukou pomstychtivých válečníků Císaře.

Synové Horovi

Synům Horovým se podařilo dosáhnout Oka Teroru jako zkrvaveným přeživším Očisty a kdysi mocná XVI. legie byla zredukována na zlomek své původní velikosti. Vedena pouze několika zbývajícími kapitány, legie zápasila s věrností svému padlému primarchovi a chladnou realitou své porážky z rukou Císaře a jeho služebníků. Zbavena svého primarchy, legie uvázla na mrtvém bodě, v zoufalství se postupně obracejíc na každého Boha Chaosu a ve snaze zjistit, jak obnovit svou moc, přijímajíc démonická posednutí a stále dražší požehnání warpu. Celou tu dobu přitom Synové Horovi strádali žárlivými útoky svých bývalých spojenců. Jak se Zrádcovské legie obrátily proti sobě, Temní bohové s nimi manipulovali a korumpovali je jako své nové hračky, přetvářejíc legie ke svým vlastním cílům a pro nikdy nekončící válku mezi bohy.

Ezekyle Abaddon svou legii opustil; zlomen smrtí Hora a zmožen válkou, putoval sám do hlubin Oka Teroru. Bera si masivní vlajkovou loď Duch pomsty, Abaddon opustil své bratry, nechal je daleko za sebou a vydal se do nejzazších dálvv Oka. Bývalý první kapitán věděl, že války legií nikdy neskončí. Ale to nebyly jeho bitvy. Prolévat krev pro otroky a území - Abaddon nebyl barbar bojující pro nicotnou marnivost. Byl to voják, válečník. Pokud si devět legií přálo přepadávat loviště kvůli zbytkům od stolu a kradení hraček jedna druhé, rozhodl se je v tom ponechat. Necítil ani potřebu zachránit svou vlastní legii před jejím osudem. Jeho bratři se rozhodli bojovat a umírat v bezcenné válce. A jak se zrádcovští legionáři napříč démonickými světy obraceli jeden proti druhému v bratrovražedných konfliktech, Abaddona mezitím jeho Temná pouť vzala přes tisíce světů Oka. Prošel se po povrchu každého světa v jejich očistném žaláři. Cítil, že musel – poznat hranice říše, její meze, spatřit její tajemství.  Abaddon pro Legii, kterou nechal za svými zády, netruchlil. Jeho čas poutníka mu dopřál moudrost a rozhled do výšin brutality jeho dřívějšího velení.

Mezitím Synové Horovi nesli tělo svého primarchy, zachovaného ve stázi, dále do Oka, ignorujíce války, jež zuřily kolem nich. Na démonickém světě Maeleum, hřbitovu oceli a koroze, Synové Horovy za pomoci tisíců otroků sebraných při svém útěku ze světů Impéria vystavěli pevnost, mocnou citadelu z vraků rozkládajících se plavidel ztracených ve warpu. Legie pohřbila Horovo tělo do velké hrobky, ve které mnoho z nich propadlo uctívání svého padlého poloboha. Lupercalios, neboli Pomník, byl pro XVI. legii stejně tak mauzoleem jako pevností. Bylo to místo, kde došlo tělo jejich primarchy Hora k odpočinku. Jen málokomu z ostatních legií bylo umožněno být někde poblíž posledního bastionu Synů. Ten také sloužil jako pevnost, ze které byly vypravovány další útoky jak na Impérium, tak na Zrádcovské legie. Celou tu dobu XVI. legie zakoušela žárlivé útoky ostatních sil Chaosu, svých bývalých spojenců, jak se úsečná jednota mezi Temnými bohy a jejich služebníky, jakou měli během Hereze, znovu zlomila do normálního stavu bratrovražedné soupeření, rozpoutávajíc Otrocké války.  

Se svým primarchou mrtvým a svou legií na pokraji zániku Synové Horovi stagnovali. Někteří kapitáni tušili, že je jen otázkou času, než oni a jejich bitevní bratři budou zataženi do válek mezi Zrádcovskými legiemi, a tak popoháněli Syny Horovi, aby nahrazovali své ztráty zvyšováním zásob genoštěpu. Tytéž kapitáni totiž věděli, že jakákoli pevnost, bez ohledu na to jak je impozantní, nemůže doufat, že zadrží rezolutní útok vesmírných mariňáků, a vyzvali k vytvoření více válečníků. Bohužel, většina z přežívajících kapitánů taktéž byla přesvědčena, že warp dokáže propůjčit veškerou moc, jakou potřebovali, pokud by si dokázali osvojit metody sloučení démona a vesmírného mariňáka. 

Války mezi ostatními legiemi, které spolupracovali s Horem během jím vedeného kacířství, zuřily napříč Okem hrůzy, přesto Synové Horovy dál dění okolo sebe ignorovali a pokračovali s cílem vyzdvihnout svou pevnost ještě výše, uctívajíc tak mrtvolu svého primarchy. Synové Horovi zůstali během těchto konfliktů do značné míry stranou; nicméně teď se k nim začaly obracet žárlivé oči. Shromáždily se proti nim zrádné síly, které osnovaly, jak jim ukrást pozůstatky jejich primarchy pro jejich další odporné a sobecké ambice plné machinací. Vlastnit tělo primarchy Hora Vojevůdce, s jeho silným genetickým podkladem a biologickými tajemstvími, by bylo velkou výhrou. Odhodláni, nečekaným útokem zbytky neutěšených Císařových Dětí značně posílených poté, co upevnily svoje strašlivé pakty se Slaaneshem, se snadno probily skrze obrany Maeleusu a prorazily až do centrálních síní pevnosti Synů Horových. Císařovy Děti ukradly tělo zabitého Hora z jeho hrobu a odnesly ho s sebou pryč. Někteří říkali, že snad za účelem předat ho temnému apatykáři Fabiusovi Odpornému, který jej zamýšlel naklonovat s cílem stvořit nového a ještě většího Vojevůdce Chaosu, a obnovit tak jednotu a moc Zrádcovských legií. 

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.