Khârn Zrádce

"Protože nám nešlo věřit. Císař potřeboval zbraň, která by nikdy nepostavila své tužby před zájmy Impéria. Potřeboval zbraň, která by nikdy nepokousala ruku, která ji krmí. Požírači Světů takovou zbraní nebyli. Všichni jsme tasili čepele jen kvůli prolévání krve a všichni jsme zažili jásotu vítězství ve válce, která ani nemusela nikdy proběhnout. Nejsme ochočení spolehliví mazlíčci, které Císař chtěl. Vlci by poslechli tehdy, když mi ne. Vlkům se dá věřit, když nám se nikdy nemohlo. Mají kázeň, kterou postrádáme, neboť jejich vášně nejsou v plamenech Řezníkových hřebů hučících vzadu v jejich hlavách. Vlci vždycky přiběhnou k noze, když je zavoláte. V tomhle ohledu je záhadou, proč se vlastně sami nazývají vlky. Jsou krotcí, ovládaní Císařem, poslušni každému jeho rozmaru. Ale vlk se takhle nechová. To dělá jen pes. To je důvod, proč jsme Požírači Světů, a už ne Válečnými Psy." - Kapitán Khârn

Bitva na Skalantraxu

Jméno Khârn Požírači Světů stejnou měrou proklínají i velebí a mezi těmi, kdož zabíjejí ve jménu boha krve se stalo legendou. Svůj přídomek Zrádce získal Khârn za skutky naprostého masakru, kterého se dopustil na démonickém světě Skalathrax. Když v dávných dobách zrádcovské legie věrné Vojevůdci prchly do Oka Hrůzy, nakonec začaly válčit mezi sebou. Jedni z prvních, kteří ten boj započli byli Císařovy Děti, které tak zničily i svou již dávno ztracenou jednotu. Zde byla legie definitivně rozervána, když se Požírači Světů ve městech z černého kamene a ledu, bičovaných bouří srazili s Císařovými Dětmi. Město za městem padalo pod šílenými útoky Požíračů Světů, krev proudila ulicemi a oblohu ozařovaly ohně a blesky. Jak běsnění bitvy pokračovalo, začala se na Skalathrax snášet mrazivá noc přinášející jistou smrt všem, kteří nebyli v úkrytu. Znovu a znovu se vyvolení Khorna vrhali proti Císařovým Dětem a masakrovali své nenáviděné nepřátele, dokud nebyli padající tmou přinuceni svůj útok zastavit, i když už měli své vítězství na dosah ruky.

Mrazivé bouře vymetaly kaňony měst prosté života, když se obě armády ukryly předKhârnova přilbice vražedným chladem. Jak legie přestala útočit, vykřičel šampión jménem Khârn svou frustraci do nebes a dožadoval se, aby mu bylo dovoleno pokračovat v zabíjení. Rozzuřený svými spolubojovníky, kteří se ukryli, přestože jejich protivníci ještě nebyli pobiti, popadl Khârn plamenomet a obrátil jeho žhnoucí plamen proti svým druhům bersekrům.

Ty, kteří se jej pokusili zastavit, rozsekal svou ječící řetězovou sekerou. Kráčel hořícím městem a jak upaloval přátele i protivníky bez rozdílu, plála jeho krví potřísněná zbroj zlým nepřirozeným ohněm. Když se plameny rozšířily po celém městě, rozervala legie sebe samu, když bersekři bojovali jeden s druhým i proti Císařovým Dětem o každý kousíček úkrytu, který zbyl. A jako mstící se anděl smrti, ztělesnění samotného boha krve, pálil a prosekával Khârn v hořících ruinách Skalathraxu krvavou stezku. A toho dne se legie Požíračů Světů rozpadla, zbyly z ní jen rozptýlené družiny navěky putující za smrtí. Khârn nyní kráčí Okem Hrůzy jako zosobnění krví nasáklého řeznictví, které nikdy nepoznalo porážku, a jen ti nejšílenější válečníci se odváží bojovat po jeho boku, neboť jen málo z nich přežije.

Třináctá černá křížová výprava

V průběhu Třinácté černé křížové výpravy Abaddon vypustil jeho hněv proti Impériu, když se Khârn a další nejšílenější Požírači Světů vrhli na obránce Cadie...

"Vraždit! Mrzačit! Pálit! Vraždit! Mrzačit! Pálit!"

 Khârn

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.