"Tak to je, Maxmiliáne. Svět zneužíval našich darů již dost dlouho. Teď přišel čas platit..."
-Lord Sturgeon k vojevůdci Schneiderovi, Archimedovo panství, Wellsova propast, Antarktida, 1870.
Záhadný Kovenant Antarktidy je nejmladším a velmi neortodoxním národ na světě. Oficiálně vytvořeno roku 1857 svým zakladatelem, excentrickým britským vědcem-aristokratem, lordem Barnabášem Drayne Sturgeonem. Kovenant během pár let své existence způsobil masivní posuny ve světové politice a vědeckém pokroku. Zdrojem vlivu Kovenantu je záhadná Wellsova puklina, shluk obrovských prasklin v antarktickém ledovém příkrovu, objevená Sturgeonem a jeho původní mezinárodní expedicí roku 1845. Uvnitř pukliny, pojmenované po pilotovi průzkumného letounu, ze kterého Sturgeon poprvé spatřil podivně zářící anomálii, bylo něco, co většina vědců považovala za pouhou pohádku; rozsáhlá klenotnice vědomostí a prazvláštních artefaktů, známá jednoduše jako "Kobka".
V letech následujících po založení prvních trvalých osad v Antarktidě, Sturgeon a jeho přívrženci systematicky prohledávali jednotlivé části Kobky, svědomitě zapisujíce své objevy a znovu sestavujíce některé ze zařízení, které objevili a byli jim schopni porozumět. Některé z těchto znalostní, které sdělili světu, hrají klíčové role v mnoha technologických zázracích této doby. Avšak " Kobka " se ukázala jako hrozně rozsáhlá, sahající hluboko do země skryté pod ledem, a přes léta výzkumu lidé Antarktiďané sotva dosáhli vrchní vrstvy znalostí zde ukrytých. V této době vyrostlo okolo Wellsovy pukliny město, a okolo města celý stát složený z mnoha různých lidí - ex-žoldáků, nekonvenčních vědců i ošlehaných dobrodruhů s čichem pro největší výzvy, které může život nabídnout, ti všichni podstoupili těžkou cestu na větrem ošlehaný ostrov Jižní Georgie a teprve potom na samotný záhadný kontinent.
Dominium
Rozlohou je Kovenant jedním z největších národů, neboť si nárokuje celou antarktickou pevninu. Ovšem většina tohoto rozsáhlého a nehostinného kontinentu, zvláště jeho vnitřní část (zejména oblast kolem pólu), zůstává pramálo prozkoumána. Většina relativně malé populace Kovenantu je koncentrována kolem velkého poloostrova na západním pobřeží kontinentu směřujícího ke konci jižní Ameriky, v osídleních roztroušených po pobřeží táhnoucím se směrem k městu u Wellsovy pukliny hlouběji na území Kovenantu.
Mnoho těchto měst vyrostlo okolo původních táborů, které Sturgeonova expedice používala, když po souši pomalu pokračovala pustinami beze sněhu směrem k puklině. Dvě největší sídla Kovenantu jsou Wellsova puklina samotná a Aristotelův přístav na vzdáleném poloostrově, který je místem prvního Sturgeonova přistání na divokém kontinentu. Obě města jsou schopna ubytovat populaci více jak 15 000 lidí, mnohem více než kterékoliv jiné město Kovenantu, ačkoliv existuje i množství menších měst a základen roztroušených po pobřeží Antarktidy.
Města na Antarktidě jsou jako žádná jiná na světě. V prostředí tak nehostinném jsou téměř všechna města alespoň částečně ukryta v ledu a kamení a také velmi dobře izolována, tak aby neunikl ani ten nejmenší kousíček vzácného tepla. Kovenant používá většinu znalostí získaných z Kobky právě k udržení své civilizace. Podzemní farmy poskytují výživné potraviny k živobytí, ryby jsou chovány ve zvláště vytvořených jezerech s úzkostlivě hlídanou teplotou, tak aby nezamrzla. Cesta mezi městy je uskutečňována většinou autogyro stroji nebo sítí železničních tunelů vytvořených ve skále pomocí geniálních vrtných souprav.
Důležitým průmyslem v Antarktidě je těžba, protože kontinent je velmi bohatý na nejrůznější minerály. Zvláště jeden je zdrojem moci; tajuplný element 270, modro-zelená krystalická substance, nalézající se ve velkých žílách, které září z Kobky všemi směry. Znám pod názvem sturginium (spíše k lordově nevoli), je tento prvek nebezpečnou substancí, ale jeho vlastnosti, hlavně v kombinaci s kovy, jsou zázračné. Ačkoliv během let po potvrzení jeho existence bylo nalezeno ve světě mnoho nalezišť elementu 270, největší naleziště jsou právě na samotné Antarktidě.
Mimo Antarktidu, nemá Kovenant jiné území než ostrov jižní Georgie, který byl kdysi britským teritoriem. Nyní je téměř celý zaplněn polopodzemními obsluhujícími důležitý přístav známý jako Brána. Toto sídlo slouží jako hlavní zdroj kontaktů Kovenantu s vnějším světem. Flotila Kovenantu ostražitě brání své vody, jak mnoho zbloudilých velrybářů potvrdí – a pouze v Bráně může přistát cizí loď. Město také slouží jako sídlo pro cizí velvyslanectví v Kovenantu. To dělá z města místo, v němž vřou politické intriky a špionáž. Nicméně všichni se velice starostlivě starají, aby Kovenant nepopudili. Zkřížit s ním meče na jeho půdě by totiž bylo příliš velké pokoušení osudu!
Vládce
Lord Barnabáš Drayne Sturgeon, v Británii narozený vědec a zakladatel národa, je současným nepochybným vládcem Kovenantu Antarktidy. Jeho oficiální titul zní "Pán Wellsovy pukliny a strážce Kobky", ačkoliv je též občas neformálně znám jako nejvyšší lord Antarktidy. Sturgeon žije v samotné Wellsově puklině, v dobře opevněném, ale pohodlně zařízeném domě známém jako Archimédův statek. Navenek malá pevnost vystupující ze sněhu, interiér připomíná typický anglický domek.
Sturgeon vládne s pomocí loajální vnitřní skupiny jeho nejdůvěryhodnějších společníků, která připomíná hierarchii výzkumného ústavu, stejně jako orgán vlády. Někteří ze členů jsou jeho přáteli již mnoho let. Nejpřednější mezi nimi je lord Leonidas, v Řecku narozený fyzik, který společně se Sturgeonem první spatřil Wellsovu puklinu ze vzduchu. A lord Oleg Tatamovich, bývalý agent cara Vladimira z Ruské koalice, který přísahal věrnost cíli Kovenantu potom, co byl mezi prvními, kteří vstoupili do samotné Kobky.
Přestože Společenství není demokracií, Sturgeon sám sebe jako diktátora nevidí. Společně s vnitřní skupinou vymyslel soubor zákonů, podle kterých on a jeho krajané budou vládnout novému národu, listinu udělených práv a odpovědností očekávaných od každého občana Antarktidy. To je současný Kovenant, po kterém je národ pojmenován. A od kterého je očekáváno, že ho každý občan přečte a bude ho ctít. Noví občané jsou vzděláváni o smýšlení Kovenantu a je očekáváno, že mu budou přísahat věrnost. Většina občanů zůstává věrná, protože se Sturgeon o své lidi za jejich loajalitu velmi dobře stará. Kovenant dává Antarktiďanům větší množství svobod, než které by měli jako občané jiných národů. Nicméně zrada a odlet Markova v roce 1866 dokázaly, že pravá utopie neexistuje.
Antarktičtí emisaři jsou přítomni po celém světě, jak na ambasádách tak i jako hostující učitelé na univerzitách, akademiích a výzkumných ústavech. Ne všichni emisaři vystupují na veřejnosti. Fungují totiž také jako velice efektivní síť špionů a diplomatů.
Vojenská struktura
Armáda Kovenantu je malá, ale díky neobyčejnému zdroji technologií ovládá útočnou sílu, která je absolutně nepochopitelná vzhledem k její velikosti. Antarktické armádě velí vojevůdce Maxmilián Schneider, prošedivělý bývalý pruský plukovník, který se přidal k žoldákům. Celá jeho armáda byla najata Sturgeonem v roce 1850 a následně odpřisáhla Kovenantu věrnost. Jednotlivé divize armády, známé také jako bojové floty, v sobě zahrnují pozemní, námořní a vzdušné síly, které spolupracují jako dobře promazaný stroj. Odhaduje se, že v současnosti existuje okolo patnácti aktivních flot, ačkoliv se předpokládá, že několik dalších je drženo v rezervách.
Antarktiďané používají celou škálu vojenského vybavení. Jejich pěchota je známa jako komandos. Přes nevelkou početnost je špičkově vycvičena, velmi dobře vybavena a lze ji srovnávat s elitními jednotkami jakéhokoliv jiného národa. Je doplněna o zvláštní výtvory známými jako železní muži; umělými humanoidními vojáky obrovské síly a odolnosti. Ty samé výtvory slouží také jako posádky vojenské techniky Antarktiďanů, provádějí jednoduché, ale důležité úkoly s mechanickou přesností a naprosto neúnavně.
Vojenská technika Antarktiďanů se od ostatních národů v zásadě neliší. Rozdíl tkví pouze ve kvalitě zpracování. S lepšími materiály, technologiemi a umělými dělníky, jsou jejich stroje prostě schopny operovat s mnohem větší úrovní efektivity než obdobné technologie jiných národů. Nicméně, jsou známy i tím, že mají nejrůznější možnosti určené ke zlepšení bojeschopnosti. Lodě antarktického námořnictva byly viděny částečně ponořené, to vše za účelem větší rychlosti a ztížení střelby na ně.
Pozemní stoje Kovenantu jsou téměř všechny chodci, ale jejich řemeslné zpracování budí závist dokonce i u techniků Planoucího slunce. Jsou totiž děsivě obratné na stroje jejich velikosti, obrovské a jako krabi vypadající antarktické pozemní lodě, doplněné obrovskými klepety. Někteří očití svědci tvrdí, že byly schopny samy o sobě roztrhat celý tankový regiment. Je podivné, že pěchota a technika odpovídající těmto popisům byla spatřena na různých koncích světa, od džunglí jihovýchodní Asie po širé pláně v Polsku. Jak se tam dostali a bez jakékoliv stopy následně zmizeli po splnění jejich úkolu, zůstává stále záhadou. Ačkoliv několik vědců se domnívá, že by to mohlo mít spojitost s výskytem podivných energetických portálů spojených se zdroji sturginia. Avšak doposud nebylo nic prokázáno.
Popuzeno zneužitím svých darů se Kovenant vydal do války a ti, kteří zneužili moci vědy, budou brzy čelit své vlastní pošetilosti...