Zpráva o eldarech

ODESLÁNO ZE: Selenis

CÍL: Urmach IV

DATUM: 2784763.M39

TELEPATICKÝ KANÁL: Koncový astropat Kleh

ODKAZY: DE/Hist.364.

KOPIE PRO: INQ/675/h76, ALSP/2934/U5, TLO/419253/YH653

AUTOR: Amadeus Kreutz

TITUL: Shrnutí mýtů, legend a pověr rasy eldarů

MYŠLENKA DNE: "Zatracení je věčné"

 

Eldaři jsou skutečně prastarou rasou. Jak dávno je tomu, co byla galaxie pod jejich nadvládou, se již nedá přesně určit. Že však jednou byli jejími mocnými vládci, je bez diskuse. Že jejich civilizaci postihla nějaká děsivá pohroma, je naprosto jisté. Ale co se to vlastně stalo eldarům před tolika tisíciletími? Bylo mým úkolem a povinností pátrat po odpovědích na tuto otázku a zde bych chtěl předložit své předběžné závěry.

Pád eldarů, jak jej sami mezi sebou nazývají, nastal na konci soumraku jejich civilizace, období, které trvalo dlouhá staletí. Existuje řada zmíněk o tajuplném "Velkém nepříteli", kterého podle víry eldarů stvořily jejich vlastní vybuzené emoce a psyché. Eldaři zdegenerovali do hedonistů vyhledávajících jen smyslná vzrušení a touha po okamžitém potěšení a věčné blaženosti zachvátila celou rasu. Jakých zrůdných činů se dopouštěli, nejsme schopni říci, ale jejich perverzní chování a pokřivené skutky daly vzniknout bytosti známé jako Velký nepřítel.

Velký nepřítel se zrodil do svého zásvětí s výkřikem, který pronikl celou galaxií a téměř vyhladil celou eldarskou populaci. Střed jejich dávné říše, který měl podle legend ležet někde v místech, kde nyní víří Oko Teroru, byl zcela zničen; zbylo jen několik planet známých mezi eldary jako prabáby světů; jejich obyvatelstvo vymřelo nebo zdegenerovalo do nemyslících stvůr. Všichni eldaři však očividně nezahynuli. Někteří z nich, kolonisté známí jako exoditi, odešli ještě před Pádem a začali žít na mladých světech, kde měly strádání a dřina ukonejšit jejich sužované duše. Těsně před pohromou Pádu si i jiní uvědomili, v jakém jsou nebezpečí, a zřekli se svých zvrácených způsobů. Postavili obrovské vesmírné lodě, na kterých chtěli uniknout vražednému rozmaru svých bratří. Mnoho takových plavidel kataklyzmatickému zrození Velkého nepřítele neuniklo, ale ty, kterým se to podařilo, světolety, o nichž mnozí z nás už slyšeli, přežily dodnes.

Ale co ostatní, takzvaní temní eldaři? Odkud vzešli? Jsou to eldaři ze světoletů, kteří se vzdali svých nových životů a navrátili se k prastarým, krvežíznivým způsobům z dob před Pádem? Jsou to přeživší Pádu, kteří na poslední chvíli nějak unikli své sudbě a dál provádějí tytéž hrůzné a zvrácené rituály, jakým se eldaři oddávali před příchodem Velkého nepřítele? To nikdo nedokáže říci, neboť ani ti z řad eldarů, kteří by takové věci mohli znát, o temném rodu nehovoří.

Jako někdo, kdo s eldary hovořil při nemálo příležitostech a měl možnost sledovat některé z méně zapovězených rituálů, mohu říci, že existuje jedna věc, která proniká všemi stránkami jejich života – strach z Velkého nepřítele, Žíznivého boha, Požírače duší. Utečenci konstrují obří duchy země, do kterých vkládají duše svých mrtvých, zatímco všichni eldaři ze světoletů nosí drahokamy, které při smrti zachytí jejich duši. Ta je zpětně vložena do složitého nekonečného oběhu světoletu. Ale co temný rod, Temní Eldaři? Jak se oni brání pustošení věčné nemesis eldarů, Velkého nepřítele?

Jak je vidět, eldaři jsou vysoce pokročilí a komplexní tvorové, a tisíckrát tisíc životů studia nepostačí, abychom je plně poznali. A i kdybychom poznali jejich mysl, mohli bychom ji kdy plně pochopit? Každá odpověď vyvolává deset nových otázek a čím hlouběji se člověk ponoří, tím těžší je pamatovat si původní otázku.

 

[[[Konec zprávy]]]

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.