Ulrik

Ulrik je mocným bohem bitvy, vlků a zimy. Je znám po celém Starém světě, ale centrem jeho uctívání je Middenheim, město Bílého vlka, na severu Říše. Ulrik je pragmatický bůh a jeho církev si nepotrpí na takové akty zbožnosti jako církev Sigmarova – jen vzácně se následovníci Ulrika účastní křížových výprav nebo dogmatických kázání. Nicméně Ulrik je patron vojáků a všichni jeho zasvěcenci jsou válečníci. Kult Ulrika je politická síla, která v kombinaci s bojovnou povahou jeho členů dává možnost Ar-Ulrikovi, nejvyššímu knězi Ulrika, slušnou vojenskou moc, kdykoli ji potřebuje. Ve chvílích, kdy je stát neschopen anebo nechce bojovat s nepřítelem, může Ar-Ulrik využít svůj náboženský vliv a svolat silnou armádu ke zničení nepřítele ve jménu Ulrika.

 

Ulricsberg

Bratři Taal a Ulrik byli nejmocnější z bohů. Oba byli široce uctíváni lidmi. Avšak Ulrik byl nespokojen, protože se mu zdálo, že kam vkročil, byl tam jeho bratr vždy před ním. Řekl tedy Taalovi o svém problému a ten se ho zeptal, co by jej uspokojilo. Ulrik odpověděl, že by si přál místo, o kterém by mohl poprávu říct, že patří jen jemu samotnému.

Taal se nad tím zamyslel a rozhodl se dát svému mladšímu bratru dar. Dal Ulrikovi obrovskou skálu obklopenou ze všech stran hustými lesy plnými zvěře. Ulrik byl tímto darem potěšen. Poděkoval svému bratru. Praštil svou pěstí do skály a urazil jí vršek, místo kterého zůstala rovina míli široká. Prohlásil, že tady postaví jeho následovníci velký chrám a město, jehož ohně budou hořet věčně a kam budou přicházet lidé z široka z daleka, aby mu projevili úctu. A tak vznikl Ulricsberg, který byl v minulých časech nazýván Fauschlag, což v jazyku Teutonů znamená "rána pěstí".

 

Vlčí bůh zimy

Ulrik je jeden z mnoha bohů Starého světa. Jako ostatní byl ve vzdálené minulosti bohem jednoho z lidských kmenů, ze kterých se zformovaly současné národy. Kmenem uctívajícím Ulrika byli Teutoni, kteří obývali země v oblasti, kde je nyní sever Říše.

Společně s Myrmidyí a Sigmarem, zakladatelem říše, je Ulrik válečnický bůh. Nicméně, kde Myrmidye podporuje vědu a umění strategie a Sigmar zase spravedlivý hněv vůči zlu, Ulrik je bohem statečnosti, cti a obratnosti. Pohrdá zbabělostí a slabostí. Očekává od svých následovníků přímočarost a nezávislost ve všech oblastech života.

 

Ulrikovci a Sigmarité

Rozdílné filosofie mohou způsobovat problémy mezi kulty těchto válečných bohů. Obě frakce na sebe hledí když už ne s opovržením, tak aspoň s podezřením a nedůvěrou. Většinou ale jednají ve shodě, protože stejně nenávidí zlo, jako respektují moc a sílu. Problémové jsou menší rozdíly jako například, že Sigmarité staví víru nad sílu nebo že Ulrikovci zdůrazňují víc soběstačnost než pomoc bohů, nicméně je to spíš historie než dogma, kde leží kořen nevraživosti.

Před příchodem Sigmara byl Ulrik nejmocnějším bohem Starého světa a samozřejmě to byl nejvyšší kněz Ulrika, kdo korunoval Sigmara prvním císařem skoro před 2 500 lety. Po staletí odmítali Ulrikovci uznat Sigmarovo božství, ale v současnosti berou Ulrikovci Sigmara jako kteréhokoli jiného boha. Přesto se proslýchá, že stále existuje ortodoxní sekta Ulrikovců, pro kterou je Sigmar jen mocný smrtelný hrdina a tím pádem je celá Říše založená na kacířství. Navíc kult Ulrika závidí Sigmaritům jejich tři hlasy v říšském sněmu oproti ulrikovskému jednomu s tím, že když by měl být nějaký kult zvýhodněn, tak jejich. Oproti tomu je většina zbožných Sigmaritů velmi podezřívavá a jen vzácně důvěřují komukoli, kdo není oddaným služebníkem Sigmara. V případě Ulrikovců je tahle nedůvěra ještě posílena jejich původní nevírou v Sigmara, což z nich jako takových dělá už dost podezřelé.

Tahle běžná nedůvěra se většinou na vzájemných vztazích neprojevuje, díky čemuž mohou setrvávat v přátelství. Ale příležitostně můžou drobné rozdíly posloužit jako záminka, a tak se stává, že drobná jiskřička neshod přeroste do zničujícího požáru konfliktu. To se projevuje například při volbě císaře, kdy se pokaždé nejvyšší theogon a jeho dva arch-lektoři staví za hraběte Reiklandu, kdežto nejvyšší kněz Ulrika za hraběte Middenlandu.

Ulrikovy vztahy s ostatními bohy zůstávají většinou mírné. Největšího spojence má ve svém bratru Taalovi, který je také přírodním bohem severu. Existuje mnoho svatyní zasvěcených oběma, jako bohům čtyř ročních období. Vůči ostatním je Ulrik poměrně vzdáleným bohem, který se nestará o jejich záležitosti, které stejně jen vzácně mají co dočinění s jeho záležitostmi. Jen čas od času jsou problémy s kultem Ranalda, jelikož Ulrik považuje metody podvodného boha za nečestné podrazáctví.

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.