Mezitím byla Říše ze severu obležena armádami seveřanů a nestvůr Chaosu. Baltazar Gelt znovu ukázal svou moc a vytvořil dosud nevídané dílo. Zlatavý bastion, obrovská zeď tvořená magií byla mnohem mocnější verzí bariéry obklopující Sylvánii. Její magie bránila pronikání hord Chaosu na území Říše a pravděpodobně ji zachránila před rychlým rozpadem. Takovým, jaký potkal Kislev, který byl až na Erengrad, posílený jednotkami Říše, prakticky zcela zničen.
Zeď však nebyla neproniknutelná, neboť vyžadovala neustálý přísun magie. Udržovat ji bylo náročným činem a nezřídka se mágové a kněží při tomto náročném úkolu zhroutili. V takovém okamžiku, než byla okruh rituálu na tom kterém místě doplněn o nového člena, otevřela se ve Zlatavém bastionu mezera, kterou mohly proniknout hordy Chaosu.
Tak tomu bylo i v případě Alderfenu, místa, u kterého byl umlčen celý kruh mágů, a mezera, která se otevřela, měla mnohem dlouhodobějšího trvání. Boj, který nastal, byl mnohem rozsáhlejší, než ty, které proběhly dříve. V čele říšských sil, rychle sestavených na obranu průlomu, stál kurfiřt Ostermarku Wolfram Hertwig. Proti němu se hrnula horda vyznavačů Nurgla vedená šampiónem Chaosu Festakem Krannem, následovaná Nurglovými démony Gurug'Atha Neutuchajícího hniloby, vyššího démona Nurgla.
Na bojiště se na svém pegasovi přihnal i Baltazar Gelt, který se však rozhodl nezapojit se do bojů a místo toho se vrhl do obnovy Zlatavého bastionu, neboť věděl, že válečníkům Říše prospěje mnohem více tím, že zastaví příval chaosáckých posil.
Kurfiřt Hertwig útočníky překvapil, když přikázal opustit vyvýšené pozice a ve zteči se vrhnout proti vyznavačům Chaosu. Přestože byly značně přečísleny, využily říšské jednotky momentu překvapení a podařilo se jim vrazit klín hluboko do formace nepřátel. V čele útoku byl sám kurfiřt a jeho runový tesák si nemilosrdně prosekával cestu skrze Nurglovy služebníky.
V té chvíli jeho postup zaznamenal Festak Krann a rozhodl se tomuto mocnému lidskému šampiónovi postavit – a získat si tak slávu v očích svého boha. Hertwig pro něj nebyl vážným soupeřem. Kurfiřt se ale, v útoku, o kterém věděl, že bude jeho poslední, vrhl proti svému protivníkovi a vrazil mu runový tesák do břicha. Jen o okamžik později ho Krannova zbraň zabila. Pocit vítězství ovšem šampiónovi Chaosu zůstal jen na krátkou chvíli. Neboť zranění způsobené runovým tesákem se oproti ostatním nehojilo. Trvalo jen chvíli a šampión Chaosu se svalil vedle Hertwigova mrtvého těla.
Se smrtí kurfiřta ovšem začaly říšské síly kolísat. Hetwigovo místo však brzy zaplnil další hrdina. Valten, podivný kovář kde z Říše, který přicestoval na sever váben jakýmsi pocitem, máchal dvojicí svých kladiv a prosekával si cestu nepřáteli. Brzy se kolem něj začali formovat další vojáci a netrvalo dlouho a společně zatlačili hordu Chaosu zpět do průlomu.
V té chvíli se ale do boje zapojily démonické hordy Gurug'Atha Neutuchající hniloby. Ovšem dokud Valten stál, tak spolu s ním držely i říšské linie. Přes veškerou svou moc a požehnání se však Valten nemohl postavit vyššímu démonovi Nurgla. Démonický služebník jej srazil zemi, připraven uštědřit mu smrtící ránu.
V té chvíli, jak se říšské linie začaly po pádu svého hrdiny rozpadat, se přes bojiště přehnala temnota. Jen o chvíli později se z ní vyhrnula nemrtvá jízda, která se vrhla na démonické hordy. Vlad von Carstein zasáhl proti hrozícímu vítězství Chaosu. Sám upír se pak vrhl na démona. Ovšem jeho schopnosti, po tak dlouhé době v království smrti, nebyly takové, aby se i on mohl Gurug'Athovi postavit. Brzy tak i on skončil sražen k zemi. V té chvíli se ale do boje přiřítil Valten, v ruce svíraje runový tesák mrtvého kurfiřta Hertwiga. Upír a lidský hrdina se pak společně vrhli na Nurglova démona.
Ovšem ani jejich spojené síly by nestačily, nebýt toho, že v té chvíli Baltazar Gelt dokončil své zaklínadlo a Zlatavý bastion se začal znovu formovat. Jeho kouzlo Gurug'Atha sevřelo ve své moci a pohřbilo ho ve znovuobnovené magické bariéře. Vlad von Carstein zmizel stejně bleskově, jako přišel a vítězství toho dne zůstalo v rukou říšských sil.
