Prokleté zakládání I.

+++ 

Pro: Inkvizitor Belial
Od: Inkvizitor Apollyon
Datum: 999.M41
Předmět: Vykopávky geno-laboratoře Adeptus Mechanicus
Myšlenka Dne: Síla skrze stabilitu.

Kolego inkvizitore, rád bych vás seznámil s důležitými novinkami. Záležitost, která vyvstala na planetě Incunabla, totiž může znamenat hrozbu pro rovnováhu Impéria, kterému jsme přísahali sloužit. Již jsem podnikl kroky k vyřešení této situace, a povolal na planetu kontingent Šedých Rytířů, ale bojím se, že události už zašly příliš daleko. Věřím, že se naši thorianští "bratři" v Inkvizici pokusili uskutečnit své kacířské a divoké představy. Jedině čas ukáže, zda jsem jednal dostatečně rychle.

Můj agent, nasazený do řad Adeptus Mechanicus před několika lety, nedávno ohlásil znepokojivé zprávy z archeologického naleziště na mrtvém světě Incunabla. Nebudu zacházet do detailů, ale bylo nad slunce jasné, že v hlubinách tohoto neplodného světa jsou skryta tajemství, která zde ležela neobjevena po pět tisíc let. Tajemství vyprávějící o zakládání, kterému Adeptus Astartes někdy říkají Prokleté zakládání. Zachytil jsem a prozkoumal většinu astropatických zpráv Adeptus Mechanicus a domnívám se, že nám nezbývá nic jiného než eliminovat toto naleziště. Pokud si přejeme zachovat stabilitu, nemá tato technologie v Impériu místo.

 

+++

 

Archeologická expedice Adeptus Mechanicus TH/21/36
Vůdce projektu: Explorator Magos Marco Pteronus
Datum: 998.M41, dny 23 - 38

 

Den 23 -27

Navzdory častým úsečným ujištěním bratra Lequary, že jsme na správném místě, počáteční vyšetření neobvyklých dat, která zaznamenali naši věštečtí auguři, bylo horší než jsme doufali. Incunabla je opravdu pusté místo a co Lequara očekával, že najdeme tak blízko svaté Teře, jde úplně mimo mě. Opravdu tu předtím nemohli adepti Strojového boha objevit nic slibného? Samozřejmě, neměli značnou podporu Departmento Munitorum, jehož financování, výbava a zásobování naší expedice se ukázalo jako velmi užitečné. Proto jsem byl nakloněn vyhovět jejich myšlence, že je na Incunable něco, co zasluhuje vykopání, zatímco jsem přemýšlel, jak od nich získat více vybavení. Jak jsem se rouhal!

Při vstupu

Den 28 - 33

Po mnoha manévrech jsme byli schopni zaměřit neobvyklá data a sestoupit na povrch planety. Hledaným místem byl černý vrcholek hory se značně nestálým magnetickým polem. I přes takové nebezpečné vnější podmínky bratr Lequara požadoval, abychom si vzali přetlakové obleky a riskovali venku.

Téměř ihned po opuštění ochranných pečetí člunu začaly ochranné obleky selhávat. Věřím, že silné magnetické pole a nedostatek správných požehnání strojové duchy rozzuřila a donutila se ohradit proti takovému zacházení. V reakci na to, Lequara aktivoval zařízení, které jsem nikdy předtím neviděl, a to, jak se zdálo, utišilo strojové duchy našich obleků. Natáhl jsem se dopředu, abych se na zařízení podíval, ale on ho přede mnou schoval. Nařídil nám pokračovat a vedl nás směrem k hoře. Během našeho plahočení vzhůru začala obloha tmavnout a teplota klesat. Navrhl jsem Lequarovi, že bychom se měli vrátit zpět ke člunu a pokračovat v pátrání zítra, ale on nechtěl nic slyšet. Chtěl jsem, aby to ještě uvážil a on mi věnoval takový pohled čiré nenávisti, na jaký nikdy nezapomenu. Jak jsme se blížili k vrcholku, dorazili jsme na úzkou římsu, která zřejmě končila strmou čedičovou stěnou. Něco jsem zřejmě řekl, protože jak jsme zastavili, Lequara zamumlal několik slov do divného zařízení, které nesl, a kus skály se zatetelil a posunul, jako byl zachycen v nějakém druhu optického zakřivení.

Ztuhl jsem úžasem, protože se před námi objevily zjizvené adamantiové dveře označené imperiálním orlem. Dveře odolaly všem našim pokusům o otevření a Lequara nakonec rozhodl, že se vrátíme následující den a přineseme si sebou silnější las-řezáky.

 

Den 34 - 36

Dveře se ukázaly být mnohem odolnějšími, než jsem čekal a trvalo několik dní vytvořit použitelný vchod. Uvnitř jsme objevili zničenou výtahovou šachtu, klesající do hlubin hory a protože výtah už dlouho nefungoval, byli jsme nuceni pokračovat pomocí lanové výstroje. Bratr Lequara byl první, kdo sestoupil po laně dolů, a jak zmizel ve tmě šachty, všiml jsem si značek na zdech. To, co jsem prve považoval za poškození korozí, byly ve skutečnosti jizvy od laserů a díry po střelbě z lehkých zbraní. Krátce jsem přemýšlel o událostech, které se tu staly, ale ty byly rychle zapomenuty, jakmile jsem si představil tajemství, která bychom mohli objevit v tomto opuštěném vrcholku. Na chvíli jsem se odvážil doufat v plně funkční STC systém!

 

Den 37

Konečně jsme byli ve spodních chodbách a, jak přiznávám, vrůstaly moje obavy každým krokem. Zařízení skryté pod horou bylo zjevně místem děsivé bitvy. Zdi byly zjizveny stopami kulek a zásahy laserů a zbytky spěšně vytvořených barikád ležely roztroušeny po prázdných halách. Místo bylo pusté a bez zbytků kostí, oběti bitvy si vítězové vzali z nějakého nevyslovitelného důvodu s sebou nebo se za tu dobu rozpadly v prach. Při průzkumu zařízení se bratr Lequara choval jako vzrušené dítě a nedovolil nám se nečeho byť jen dotknout. Až do chvíle, než jsme objevili laboratorium skryté v srdci podzemního komplexu a pochopili skutečný účel tohoto místa. Tohle zařízení sloužilo mnohem fantastičtějšímu účelu, než jsem si přestavoval, ale stačilo jediné přečtení skrovných dat na hlavním logickém stroji a slovy ani nemohou popsat mé vzrušení.

 

Den 38

Objevené laboratorium obsahovalo množství prastarých strojů a moje srdce poskočilo při pohledu na takové množství technoarkana v nepoškozeném stavu. Ale byl to střed laboratoria, který si vyžádal můj bezprostřední zájem. Připojeno ke stojům ohromnými svazky pulzujících trubic a kabelů, stálo šest vysokých inkubačních nádrží. Tři byly prázdné, ale ostatní obsahovaly amniotickou kapalinu, ve které plavaly ohromné mužské figury. Fyziologie těchto obrů mi připomněla vesmírné mariňáky, ale tyhle výtvory byly mnohem větší než kterýkoliv člen Adeptus Astartes. Dvě z těchto nádrží byly zřetelně poškozeny, kapalina vevnitř byla špinavá a zahnilá, ale třetí vypadala stále funkční, i když Trůn ví po kolik milénií. Strojový bůh se na nás opravdu usmál! Vypustili jsme první dvě nádrže a šest z nás muselo vytáhnout těla.

Genetor Quinicus nechal těla přenést do morlaria a ihned začal s pitvou. Já jsem zatím zahájil oživování třetího těla. Proces trval téměř osm hodin a já doufal, že po dokončení pitvy budeme mít jasno, s čím máme tu čest. Připojil jsem pitevní zprávy prvních dvou bytostí k tomuto záznamu. Stejně tak je připojen fragment deníku velitele tohoto zařízení, který jsem bylschopen obnovit. Nejsem si jistý jeho skutečnou cenou, jelikož jeho pisatel byl nepříčetné a blouznící mysli. Přesto jsem ho připojil, aby jste si udělali svůj vlastní názor.

 

+++

 

Pitevní zpráva

Zaznamenána: Genetor Quincus

1. Po předběžném vizuálním ohledání těla jsem nebyl schopen zjistit příčinu smrti. Pokožka těla vykazovala vláčnou, pružnou kvalitu a byla roztržena na mnoha místech vinou dopravy do morlaria. Žádné vnější tržné rány nebyly vidět a sinalost kůže indikovala, že objekt zemřel hodinu před tímto vyšetřením. Jak je to možné, jsem dosud neurčil. Počáteční scany DNA odhalily mnoho stále nevyvinutých aminokyselin a řetězců enzymů. Spojeno s očividným "urychlením" genomu mě vede k myšlence, že subjekt byl uměle přinucen k růstu do této velikosti a že je, z biologického hlediska, možná mladší než jeden rok.

2. Bez ohledu na stav pevnosti kůže, kostní struktura pod ní se ukázala jako mnohem houževnatější. Provedení standardního "Y" řezu a odstranění kůže a značně vyvinuté svaloviny z hrudi subjektu alfa odhalilo nárůst vysoce ztvrdlých kostních plátů, které dokonale obrnily hrudní koš. Potřeboval jsem laser, abych se dostal skrz tento "kostní štít" a sílu několika servitorů k otevření hrudního koše.

3. Vnitřek hrudního koše obsahoval množství orgánů, jejichž účel je neurčitý. Primární srdce, plíce, ledviny a játra byly přítomny a, s ohledem na množství svalové hmoty, musela být mnohokrát účinnější než ta dnešních vesmírných mariňáků. Spolu s nimi tu bylo množství jiných orgánů s neznámým původem. Jejich funkce si mohu pouze domýšlet a je mimo moje odborné dovednosti odhalit jejich tajemství. Jsem obeznámen s mnoha jedinečnými orgány vesmírných mariňáků, ale orgány zde nalezené pro mě byly záhadou. Tyto orgány jsem uložil do stázových nádob pro přesun do pokročilejších laboratoří na Marsu. Snad tamější genetoři budou mít větší úspěch než já.

Pitevní stůl

4. Po prozkoumání hrudního koše jsem odstranil vrcholek lebky, abych prohlédl mozek. Vevnitř bylo nezvyklé ústrojí, které jen vzdáleně připomínalo lidský mozek. Jeho velikost a zbarvení byly shodné s mužem takové velikosti, ale zde podobnost končila. Rozřezání mozku odhalilo dosud neznámé uspořádání kůry, pokud to skutečně byla kůra, a další orgány neznámé povahy. Další vyšetření bylo nemožné kvůli prudkému rozkladu mozku po vyjmutí z lebky. Během pár minut se roztekl do páchnoucí kaluže šedého slizu. Povaha a smysl tohoto orgánu jsou tedy neznámé.

5. Stručně řečeno je nemožné říci, jak přesně subjekt zemřel. Nenalezl jsem žádné viditelné známky traumatu ani znečištění viry, bakteriemi nebo jedy. Můj názor je, že růst subjektu byl uměle posílen, a pak zastaven, když zařízení inkubační nádrže selhalo. Už jsem předtím prováděl podobná vyšetření členů Adeptus Astartes a mohu pronést s určitou jistotou, že tento subjekt byl v mnoha ohledech vyspělejší.

 

+++

Dokončení >

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.