Kislev vlastně tvoří dvě národnosti v jedné. Na jednu stranu jsou zde civilizovanější lidé jihu a měst, z oblasti, kde je země relativně úrodnou. Na severu, zvláště pak na severu Lynsku, jsou tu pak nomádské kmeny.
Za časů Sigmara byly divoké země severovýchodu Urskoy obydleny kmeny Ungolů, kteří také dominovali menším kmenům Ropsmennů, kteří žili v tom, co je nyní nazýváno Trollí zemí. Sdílejíce mnohé vlastnosti s kurganskými stepními nomády na východě, Ungolové byli roztříštěným lidem skládající se z nomádských členů kmenů jezdících na koních. Sigmarův vliv nesahal tak daleko na sever a oni zůstávali nezávislými na konfederaci kmenů založené Sigmarem.
Okolo roku 1500 imperiálního kalendáře proběhla velká migrace směrem na západ z východních stepí, zvláště důležitým pak byl příchod mocných a bohatých Gospodarů. Rozvrácena sváry, nebyla Říše v pozici, aby bojovala o tyto země a skvělé zbraně a taktiky Gospodarů vyhnaly Ungoly na západ a sever, kde ti naopak zcela absorbovali Ropsmenny. Během následujícího století síla Gospodarů dále rostla a bylo založeno město Kislev.
I osídlení na místě Praagu velikostně rostlo, jelikož Gospodaři využívali Lynsku k zahajování vpádů do teritoria Ungolů, což nakonec donutilo Ungoly přijmout gospodarskou nadvládu (ti se někdy v té době začali podle svého hlavního města nazývat Kislevity). V té době se původem ungolské město Erengrad změnilo v rušný přístav ovládaný Kislevity a odtud byli Kislevité schopni plavit se do moře Svárů, obchodovat a bojovat s Nory, v některých případech s Říší, stejně jako držet Ungoly v šachu.
Tento stav věcí existoval po více než 750 let a společnosti Gospodarů a Ungolů se během století sbližovaly, větší či menší mírou, do kislevského národa. Vládnoucí elita, ze které povstali tzarové a tzarinové, je gospodarského původu. Vliv gospodarského jazyka a víry je jasnější na jihu, zvláště pak v městech Kislev a Erengrad, zatímco více na sever se zem stává divočejší a stále jí vládnou kočovné kmeny. Ve skutečnosti si Praag znovuzískal velkou roli díky staré ungolské nobilitě a v mnoha ohledech je na severu separovanou silou.
Kislevité jsou známi jako tvrdí lidé, což není překvapující vzhledem k nevlídným zemím, které obývají. Jsou tak neodpouštějící jako severské podnebí, s temným a dokonce morbidním smyslem pro humor. Jsou často čelní stráží před kmeny Chaosu, což částečně vysvětluje dluh, který vůči nim vznikl lidu Říše nacházející se na jihu, který tak chrání. To nicméně nijak nebrání tomu, aby si Kislevité při jakékoli příležitosti hořce stěžovali na tento stav věcí.
Kislevité jsou ale bližší lidu Říše více, než by kdokoli z nich přiznal a pohlížejí na něj s trochou patronizačního humoru, který by někdo mohl přiřazovat bystrému ale lehce excentrickému dítěti. Ve skutečnosti si mnozí Kislevité myslí, že jejich sousedé jsou příliš zjemnělí z lehkého života v úrodných oblastech a prospěl by jim rok či dva na severu, či "života ve větru", jak jej Kislevité rádi popisují v odkazu na divoké severní větry, které často předcházejí vpády Chaosu.
