Lizardmeni, zrození pod vlivem Tzunkiho vykazují silnou spřízněnost s vodou a jejich šupinaté kůže jsou často zabarveny do odstínu mořské zeleně. Podle příběhů chvástajících se Norů, několik jejich druhů čelilo lizardmenům honosícím se žábrami, přídavkem ještě i plovacími blánami a schopnými setrvat pod vodou mnoho hodin. Norové tvrdí, že velká síla těchto tvorů napadla dlouhou loď cestující na jih podél východního pobřeží Lustrie, prozkoumávajíce rozlehlý břeh za Mangrovovým pobřežím. Norové tvrdí, že útočník byl poražen, ale dlouhá loď byla těžce poškozena, když na ni udeřil podvodní výbuch a posádka byla donucena vylodit se na pevninu. Zbytek zprávy je opileckým příběhem nehod zahrnující nemrtvé piráty, velké nelétavé ptáky a smrtelné džungli obývající válečnice - ani slovo, kterému by většina učenců věřila.
Ačkoli je tento příběh těžko uvěřitelný, jedna narážka na armádu možná představující posvátnou Tzunkiho armádu byla přeložena z nápisu na základně takzvaného Monumentu Měsíce. Tento obrovský monolit stojí 50 mil od moře a zhruba 250 mil jihovýchodně od zničeného města Dalmark. Tento nápis se zmiňuje o bitvě mezi lizardmeny z Tlaxtlanu a armádou seveřanů ve službách Chaosu, kolem roku 1300. Ačkoli se k nám dostávají jen skromné detaily bitvy, zdá se, že vyvrcholením série šarvátek byl pokus služebníků Ničivých sil o proniknutí do ústí řeky Amaxon, předtím než byli odraženi u ostrůvku v ústí na vedlejší ostrov lizardmení armádou schopnou útoků z vody. Poslední bitva se udála na březích ostrova Obětin, odporná horda byla obklíčena, její dlouhé lodě proraženy a už neměla kam se otočit. Na nápisu stojí, že na březích ostrovů byly kosti vetřelců navršeny tři stopy vysoko, aby působily jako hrozivá připomínka pro kohokoli, kdo by se chtěl pokusit napadnout území lizardmenů.
