Fénix a Gorgona

Bratrství sdílené mezi primarchy Fulgrimem a Ferrem Manem, Fénixem a Gorgonou, bylo v dobách Velké křížové výpravy dobře známo po celém Impériu. Už při svém prvním setkání mezi nimi vzniklo vlastně okamžité přátelství.

K jejich prvnímu setkání došlo na Teřře, pod horou Narodnya, v největší kovárně na Uralu, kde byl Ferrus Manus brzy po svém příchodu z Medusy dlouhodobě zaneprázdněn prací spolu s mistry kováři, kteří kdysi sloužili klanu Terrawatt během Válek o sjednocení. Primarcha Železných Rukou předváděl své fenomenální schopnosti a zázračné sílou svých rukou z tekutého kovu, když Fulgrim, primarcha třetí legie Císařových Dětí, a jeho elitní fénická garda sestoupili do rozlehlého továrního komplexu. 

I když se primarchové ještě nesetkali, každý z nich vycítil v tom druhém sdílené svazky alchymie a vědy, které přešly do jejich tvorby. Oba byli jako bohové mezi vyděšenými řemeslníky, kteří se padali k zemi před těmito dvěma mocnými válečníky, jako by se obávali strašlivé bitvy, který by snad mezi nimi mohla propuknout.

Ferrus Manus později ten příběh vyprávěl Astartes své desáté legie. O tom, že Fulgrim prohlásil, že přišel stvořit nejdokonalejší zbraň, jaká kdy byla ukována, a tu zbraň ponese v časech Velké křížové výpravy. Samozřejmě, primarcha Železných Rukou nemohl jeho vychloubání přejít bez odpovědi a vysmál se Fulgrimovi do tváře, prohlašuje, že se jeho hebké ruce nikdy nemohou vyrovnat jeho vlastním, pokrytým živým kovem.

Fulgrim jeho výzvu s královskou elegancí přijal, oba primarchové se svlékli do půli těla, pracujíce bez přerušení po dobu několika týdnů, kovárna zvonila ohlušujícím bušením kladiv, syčením chlazeného kovu a dobromyslnými urážkami dvou polobohů, jak se každý snažil překonat toho druhého.

Na konci neutuchající tříměsíční dřiny oba bojovníci dokončili své zbraně. Fulgrim stvořil velkolepé válečné kladivo, Kovárnolom, které by dokázalo rozpoltit horu jedinou ranou a Ferrus Manus zase meč se zlatým ostřím, Ohňočepel, jež navždy hořela ohněm kovárny.

Obě zbraně byly nesrovnatelné s jakoukoli dosud vytvořenou lidskou zbraní, a když oba viděli, co vytvořil ten druhý, oba prohlásili, že to jejich soupeř byl lepší. Fulgrim řekl, že se zlatý meč rovná tomu, který nesl legendární hrdina Nuada Stříbroruka, zatímco Ferrus přísahal, že pouze mohutní bouřní bohové nordické legendy by byli hodni nést takové velkolepé válečné kladivo. Bez dalších slov si oba primarchové vyměnili zbraně a stvrdily tak své věčné přátelství řemeslným umem svých rukou.

Hmotnost impozantního válečného kladiva Kovárnoloma byla obrovská a nesnesitelná pro každého, a to i pro nejednoho z Císařových Astartes. Jeho rukojeť byla barvy ebenu, komplikovaně opracovaná nití ze zlata a stříbra, která tvořila tvar blesku, a s hlavicí, jež byla vytvarována do podoby mohutného orla, jehož zobák tvořil nápadnou tvář a jehož kuželovitá křídla spáry. Každý, kdo pohlédl na robustní válečné kladivo, cítil sílu z něj vyzařující a instinktivně věděl, že při jeho kování byla použita více než jen dovednost. Láska a čest, věrnost a přátelství, smrt a pomsta. To vše bylo zakotveno v této majestátní podobě a samotná myšlenka, že pokrevní bratr primarchy Železných Rukou vytvořil tuto zbraň, ji činilo legendární. 

Podle legendy byl Ferrus Manus často označován jako Gorgona. Někteří na Teřře tvrdili, že je jeho jméno odvozeno ze staré legendy olympianské hegemonie. Gorgona v ní byla bestií tak neuvěřitelné ošklivosti, že pohlédnout na ni mohlo člověka proměnit v kámen.

Mnozí byli rozlíceni nestoudností spojení takového výrazu, když se zmiňuje primarcha. Ovšem ti, co znali Ferra Mana nejlépe, věřili, že si toto jména celkem oblíbil, neboť to nebyla legenda, odkud pocházelo.

Byla to totiž stará přezdívka darovaná Fulgrimem jeho bratrovi po jejich prvním setkání. Na rozdíl od Fénixe měl Ferrus Manus jen pramálo času na umění, hudbu nebo kulturní zábavu, kterou měl primarcha třetí legie tak rád. Říká se, že poté, co se oba primarchové setkali na hoře Narodnya, se vrátili do Císařského paláce, kde Sanguinius, primarcha legie krvavých Andělů přivezl dary pro Císaře, vynikající sochy ze zářivé skály Baalu, drahocenné drahé kameny a podivuhodné artefakty z aragonitu, opálu a turmalínu. Pán Krvavých Andělů přinesl dost, aby to stačilo vyplnit tucet křídel paláce těmi největšími divy, jaké si lze představit.

Samozřejmě, Fulgrim byl uchvácen zjištěním, že další z jeho bratrů sdílí jeho lásku takové neuvěřitelné krásy, ale Ferrus Manus zůstal nezaujatý a řekl, že takové věci jsou ztrátou času, když mají galaxii získat zpět. Fulgrim se zasmál a nazval Ferra "strašnou gorgonou," říkaje, že pokud by si primarchové nevážili krásy, pak by nikdy neocenili hvězdy, které měli získat zpět jejich otci. A s časem toto pojmenování přetrvalo a Ferrus Manus by už navěky často označován jako Gorgona.

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.