Hvězdní Vlci B III.

Domovský svět

Fenris je světem bolesti a útrap, navždy sevřen mrazivým ledem či nemilosrdným ohněm. Obíhá na dalekém severozápadě galaxie, blízko Oka Teroru, a přesto jeho obyvatelé zůstávají čistí. Z vesmíru je zjevné, že většina Fenrisu je pokryta ledově studenou vodou a ta trocha zemské masy je zde představována malými ostrůvky ze zmrzlé země a sněhu. Imperiální učenci se podivují skutečnosti, že během temné mnoho dní trvající fenriské zimy oceány zcela zmrznou a obalí planetu tvrdým bílým pokryvem.

Jeden malý kontinent je jedinou oblastí země během let stabilní, jedná se o území Asaheimu, které je umístěno na vrcholku světa. Planeta obíhá své slunce v protažené elipse; jako přímý důsledek se počasí na Fenrisu liší od ledově mrazivého během většiny roku po spalující horko v létě. Dokonce i když Fenris dosáhne svého perigea, zůstává hlavní kontinent netknutý, ačkoli je pustošen sálající lávou a řekami magmatu. Tektonické pláty se dřou, hory rostou a propasti vytváří hluboké jizvy na těle planety. A nějakým způsobem, mezi ledovými krami a zuřivými záplavami, lid Fenrisu vzkvétá.

Stejně jako neustálé zuření krutého a měnícího se klimatu zoceluje jeho lid, stejně tak zesiluje jeho přirozené druhy. Kořist, jako jsou stády obrovským fenriských losů se svými majestátními a jako břitva ostrými parohy a mohutní mamuti, schopní rozdrtit lidské tělo napadrť, jsou sami o sobě nebezpeční. Nicméně rozsáhlá sledování odhalila, že predátoři Fenrisu jsou jedněmi z nejdravějších v galaxii.

Pradávní drakové a wyrmové se vznášejí na tepelných zřídlech nad měnícími se ostrovy, prospívají v geotermálně ohřívaných jeskyních. Mořští hadi a krakeni sídlí v hlubinách, hrůzostražní chapadlatí leviathanové, kteří mohou na délku dosáhnout tisíců yardů. Respektovaný magos biologis Anatole Leviticus vytvořil teorii, že tito krakenové, z nichž jeden byl prý chycen Russem samotným, jsou zbytky neúspěšné tyranidí invaze v minulosti.

Velké bílé medvědy, zuřící bestie vážící stejně jako ledový žralok a téměř neviditelné v ledových bouřích, lze najít toulající se zamrzlou tundrou, jsou bez problémů schopni prorazit i do těch nejpevnějších budov, aby se nasytili na jejich nepřipravených obyvatelích. Ale nejnebezpečnější ze všech, predátor tak vyvinutý, že je známý po celé galaxii, je fenriský vlk. Tato monstra s železnou kůží velikostně dorůstají od hmoty malého koně po tu patřící opancéřovanému osobnímu transportéru a jsou opatřena výjimečnou prohnaností. Stručná řada studií prokázala, že jejich čelisti zanechávají otisky i v plastooceli. Tou možná nejděsivější z věcí o těchto tvorech je to, že žijí ve smečkách, a když loví, má jejich kořist jen velmi malou šanci na únik.

Vzhledem k tomu, že Hvězdní Vlci nosí kožešiny těchto hrůzných tvorů, zabili jednu takovou bestii svýma holýma rukama, mohou být válečníci Fenrisu považováni za velmi mocné. Zrozeni do světa takového všudypřítomného nebezpečí, jen ti nejsilnější mohou přejít. Jen pár světů v celé galaxii může znamenat pro Hvězdné Vlky strach.

Ve vzdoru ke Codexu Astartes je kapitula Hvězdných Vlků dělena na dvanáct velkých kompanií. Každá z nich je vedena vlčím lordem, který se zodpovídá jen samotnému velkému vlkovi (po posledních osm set let je tato pozice obsazena nechvalně známým Loganem Grimnarem). Každá velká kompanie má své vlastní velitelství či "doupě" uvnitř kapitulní pevnosti Hvězdných Vlků, Tesáku. Tato míle vysoká ocelová konstrukce dominuje horským hřebenům Asaheimu a říká se, že to je nejpevnější imperiální pevnost mimo Terru. V téměř všech ohledech je každá z dvanácti kompanií samostatnou skupinou vojáků, se svými vlastními zbraněmi, vesmírným plavidlem, kovárnami, zvyky a hrdiny umístěnými v hlubinách Tesáku.

 Hvězdní Vlci

Tyto velké kompanie přebírají mnohé od svého současného vlčího lorda, včetně jeho jména. Když vlčí lord v bitvě zemře, je vybrán někdo jiný, aby jej nahradil, a tak se kompanie přemění. To uvnitř kapituly poskytuje pohyblivou velitelskou strukturu (úmrtnost Hvězdných Vlků je nepřekvapivě vysoká, vzhledem k jejich oblibě boje zblízka, ačkoli pár zvláště odvážných vlčích lordů se dožilo svého tisícího roku. Každý vlčí lord si vybírá symbol z mytologie Fenrisu jako své osobní zmamení a to je i symbol, který zdobí prapor kompanie.

V čele dvanácti velkých kompanií je domácnost samotného velkého vlka. Ta je složena z nejctihodnějších kapitulních hrdinů; runových kněží, vlčích kněží a Dreadnoughtů. Její znak zůstává pořád stejný; Vlk, který se plíží hvězdami, osobní emblém samotného Lemana Russe.

 

Genetický kód

Genetický kód Hvězdných Vlků je stejně tak unikátní jako smrtící. Strašlivá schopnost prvního genetického kódu implantovaného do aspirujícího Syna Russova je legendární a zodpovídá za životy stovek fenrisských válečníků; ty nezabije, přemění je do zabijáckého monstra.

Canis Helix je nicméně nezbytným, jelikož bez zásadní části odkazu Lemana Russe nelze zbylé genetické šroubovnice vůbec implantovat. Naneštěstí genetický kód Canis Helix obsahuje množství kyselin, které nejsou v lidském těle syntetizovány a ty mají dramatický efekt na psychiku potenciálního vesmírného mariňáka. Řádění tohoto unikátního genu se poprvé projeví během aspirantovy indoktrinace. Ten je vyslán do divočiny, aby si sám našel cestu do Tesáku. Gen způsobuje skryté změny na válečníkově mysli a těle; vrací se k základními stavu, kdy se kosti štěpí a roustou, silné chlupy raší na jeho těle a jedinou touhou je cpát se čerstvým masem a nasytit se horkou krví. Hmota těla vzroste o 80 procent, mnohé z kostí se spojí a za pokračující transformace vyrostou z dásní tesáky. Zatímco je tělo ždímáno bolestí, musí válečník překonat genetickou změnu, která ho přemáhá. Je obecně známo, že nocemi Fenrisu se toulají obrovské divoké kreatury známé jako wulfeni, jsou to ti, kteří nedokázali překonat prokletí. Stát se wulfenem znamená selhat a stát se opravdovým monstrem.

Pokud aspirant dokáže najít svou cestu zpět do Tesáku přes propasti a ledovce obývané vrčícími predátory a šlehanými mrazivými větry, je mu implantován zbylý genetický materiál Hvězdných Vlků, stabilizující Canis Helix a dokončující jeho genetické včlenění do řad Synů Russa. Menší část z těchto válečníků zcela nepříjme opravdové fungování genetického kódu a v časech velkého napětí se vrátí ke krvežíznivému stavu, které obývá jejich genetickou strukturu jako strašidelný stín. To je Prokletí Wulfena a je právem obávané.

 

Víra

Válečníci Fenrisu jsou vychováváni na příbězích o monstrech a hrdinech, přes nebe rozkročených vlcích a svět obývajících mořských netvorech. Mají hrdou tradici vyprávění a cena dobrého příběhu je téměř stejně velká jako dobrého boje. Mytologie Fenrisu je naplněna činy hrdinů a mnoho z jeho legend je odvozeno od fenriských vlků, kteří putují Asaheimem. Na tuto pohanskou víru je Ecclesiarchií pohlíženo s pohrdáním, ale Synové Russovi se odmítají vzdát své víry, ani když jsou jejich tesáky už dlouhé a kůže ošlehaná větrem a vrásčitá. Pověrčivost je častá a Hvězdní Vlci pravidelně vstupují do bitev ověšeni totemy a talismany, které jim mají přinést štěstí a ochránit je před zlými duchy.

Středem jejich systému víry je Leman Russ, na kterého pohlížejí na víc než jako na člověka a kterému přičítají činy boha. Hrdinové jsou drženi v nejvyšší úctě a žádný více než jejich primarcha, o kterém věří, že se vrátí, aby bojoval po jejich boku na konci světa.

 

Bojová doktrína

Síly Hvězdných Vlků mají velmi odlišný přístup k bojové strategii než jejich bratři vesmírní mariňáci. V každé velké kompanii je několik odlišných druhů jednotek, či smeček, a každá v bitvě plní jinou roli. Jak Hvězdný Vlk postupuje svým životem, může se pohybovat v hodnostech, dokud nebude starý a jeho tesáky dlouhé. Pokud je jeho statečnost a moc bez otázky, bude mu nabídnut vstup do vlčí gardy nebo aby se dokonce stal samotným vlčím lordem.

Většina Hvězdných Vlků začíná svou dráhu jako krvavé spáry, horkokrevní mladí válečníci, kteří se nemohou dočkat, až se ukáží, útočící ve vyjících smečkách na přední linie nepřítele při snaze získat osobní slávu. Krvavé spáry jsou údernými jednotkami Hvězdných Vlků a jsou na čele většiny útoků. Pokud se dožijí toho, že se z nich stanou zralí a schopní válečníci, budou povýšeni do hodnosti šedých lovců, zocelených bitvou, ale kdykoli ochotných obětovat svůj život ve jménu cti. Když jsou Hvězdní Vlci plně vyspělí, jejich šedé vlasy a tesáky jsou zřetelné, je pravděpodobné, že budou přijati mezi dlouhé tesáky, veteránské vojáky, kteří jsou disciplinovaní a trpěliví dokonce i v žáru bitvy a proto jsou jim svěřeny těžké zbraně kapituly.

Nejstatečnější a nejsilnější z Hvězdných Vlků, poté co se prokáží činy výjimečné statečnosti nebo bojové schopnosti, se mohou stát členy vlčí gardy. Vlčí gardisté jak vedou méně zkušené smečky válečníků do bitvy, tak tvoří doprovod nejmocnějšímu válečníkovi v celé bojové skupině, vlčímu lordovi. Jen málokdo se může postavit těmto hrdinským válečníků, vybaveným jednou z nejlepších válečných výzbrojí ve zbrojnici kompanie, což je činí téměř nezastavitelnými v boji zblízka.

Bojová doktrína Hvězdných Vlků však naneštěstí není v žádných ohledech tak organizovaná jako u jejich bratrských kapitul. Schopní darovat svůj život za čest v bitvě, je téměř jisté, že mladší Hvězdní Vlci opustí standardní taktickou strukturu, aby se prostě po hlavě vrhli na nepřítele, vyjící z plna hrdla. Je známo, že toto během tisíciletí popudilo mnoho spojeneckých velitelů, včetně lorda Solara Macharia samotného, kteří slavně zaznamenal svou nespokojenost v Tactica Ultimatum.

"Krvavé spáry Hvězdných Vlků ohrozily nejen sebe, ale i životy svých druhů ve zbrani. Pokud jsou chtiví smrti a nebudou naslouchat slovům svých nadřízených, tak je nechte hnát se po hlavě do chřtánu lva. Můžeme jen doufat, že se mu někteří zpříčí v krku."

Nicméně, daleko od nekontrolovaných bersekrů, Hvězdní Vlci jako kapitula si jednoduše oblíbili vzrušení z boje zblízka nad čímkoliv jiným. I přes to jsou jejich bitevní taktiky nepochybně efektivní; Hvězdní Vlci bojovali podobným způsobem na stovkách tisíců bojišť od svého vytvoření a je nepravděpodobné, aby s tím přestali jen, aby se přizpůsobili poučkám Administratum.

 

Bojový pokřik

Bojový pokřik Hvězdných Vlků se liší velká kompanie od velké kompanie. Nicméně je jisté, že pokud je útok zahájen, každý z členů útočících sil pozvedne hlas k hrůzostrašnému zavytí.

< Předchozí

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.