Imperiální Pěsti II.

Železná klec

Kaplani Imperiálních Pěstí učí, že Dorn nacházel sílu v meditaci. Po sedm dní vzdoroval Dorn výzvě a nakonec byl obdařen vizí Císaře. Imperiální Pěsti váhaly ve své víře, myslely, že Císař odešel, ale věděly, že na ně stále shlíží ze Zlatého trůnu. Imperiání Pěsti již nemohly déle sloužit Císaři takovému, jaký byl, ale věděly, že mu musí být navždy věrny. Rogal Dorn rozhodnul, že Imperiální Pěsti vstoupí do velké bitvy jako legie a vynoří se vykoupeni jako kapitula. Dorn věděl, že si mnoho jeho bojových bratrů nepřeje založit nové kapituly oproti tomu, jak to s radostí učinili Ultramariňáci. Mnoho jich nezbude kvůli novým o tisíci silným kapitulám. Opustil Phalanx a vedl tyto nezdolné vojáky proti Železným Válečníkům do jejich doupěte.

Jeho pochyby zmizely a Dorn se soustředil na protivníka před sebou. Perturabo byl mistr opevnění, jeho spisy byly dokonce zahrnuty Guillimanem do Codexu. Dorn se mu vždy vyrovnal a, krom toho, jeho poctivá válečnická duše byla pobouřena. Železní Válečníci se vzbouřili a byli ztraceni. Jejich pán byl mrtev a Císař stále vládnul. Přesto se odvážili pozvednout své kacířské prapory nad dalším imperiálním světem, kde ani neměli právo být. Dorn to nemohl tolerovat. Bez své obvyklé opatrnosti a plánování vedl Dorn své muže do srdce opevnění Železných Válečníků. Boj měl být výhodnější pro zrádné zákopové bojovníky, ale Imperiální Pěsti vytrvaly. Předešly každé léčce a probojovaly si cestu z každé pasti. Rogal Dorn byl kolosem, který osobně odvracel útok za útokem. Munice mizela, bratři bojovali v polo zatopených příkopech s bojovými noži, nedávajíc a nečekajíc milost. Nakonec bylo zjevné, že je Železní Válečníci nedokáží zničit. Přes všechny své schopnosti a zuřivost postrádali Železní Válečníci víru učinit poslední oběť, kterou vítězství vyžadovalo. Zatímco se odmlčeli, intervenovali Ultramariňáci; Guilliman se rozhodl, že Perturabovo zničení nevyrovná cenu ztráty Rogala Dorna, a tak přivedl svou kapitulu, aby pomohl Železné Válečníky rozprášit.

Očištěny svou obětí začaly Imperiální Pěsti ihned se svou reorganizací. Na další dvě desetiletí ustoupily, přenechaly pole a službu svým nástupnickým kapitulám. Dorn využil tento čas na přeškolení kapituly, aby pochopil všechny aspekty Codexu Astartes. Když se později objevily, jejich lpění na Codexu se mohli vyrovnat jen Ultramariňáci.

 

Nové Impérium

Imperiální PěstiNa začátku reorganizace odešli mnozí mariňáci z Imperiálních Pěsti, aby založili Černé Templáře a Karmínové Pěsti. Dornova ochota zapomenout na počáteční obavy a přijetí Codexu Astartes ujistila Vysoké lordy Země. Protože Imperiální Pěsti nebyly vázány k žádnému domovskému světu a měly mobilní pevnost, mohly lépe reagovat na volání o pomoc. Hlavně byl Rogal Dorn přístupnější žádostem ostatních institucí o pomoc než jiní primarchové, čímž si utvářel dobrou pověst. Když Věk Odpadlictví zaplavil Impérium, žádný z protagonistů nechtěl riskovat své dobré vztahy s jeho kapitulou, která nedotčeně pokračovala ve vedení kampaně proti Ebenové lize. Imperiální Pěsti byly často schopny sjednotit soupeřící frakce proti místní hrozbě, která by je jinak zasáhla rozdělené a zranitelné.

Rogal Dorn přežil mnoho svých bratrů primarchů a každá ztráta ho velice rmoutila. Také čím méně primarchů zůstalo, tím více si každý začal získávat nezdravý respekt. S Císařem na Zemi začaly některé vzdálené systémy zbožťovat primarchy, se kterými se setkaly. Pro Dorna byl jen Císař hodné této pozornosti, a tak obával se důsledků. Avšak smrt si Dorna snadno nalezla...

Brzy po zmizení Coraxe, primarchy havraní Gardy, byly Imperiální Pěsti požádány o pomoc proti Černé křížové výpravě blížící se k průchodu Cadianskou bránou. Phalanx a většina kapituly byly pověřeny sledovat přesuny eldarského světoletu Ulthwé a nemohly být stáhnuty. Rogalu Dornovi se podařilo dát dohromady tři kompanie a připojit se ke cadianskému vojenskému tažení, které sám vedl. Černá křížová výprava hrozila obklíčením Cadie a imperiální loďstvo nedokázalo spatřit hrozbu, dokud nebylo příliš pozdě. Se svým neselhávajícím pocitem načasování překvapil Rogal Dorn se třemi útočnými křižníky kotviště kacířů v Pelenoském pásu předtím, než mohli udeřit. Vojsko Imperiálních Pěstí udeřilo do středu Černé křížové výpravy, jejich Thunderhawky způsobily hrozná poškození na nechráněných transportních lodích, zatímco se mariňáci Imperiálních Pěstí teleportovali na palubu největších válečných lodí dříve, než mohli zvednout své štíty. Ačkoli silné loďstvo Chaosu bylo schopno zdolat útočné křižníky jeden po druhém, nebylo schopni se vypořádat s útočnými týmy Imperiálních Pěstí. Útočící skupiny, pustošící nepřátelské lodi, vyhledávaly strojovny a dokázaly vyřadit mnoho mimoprostorových motorů. Když svůj úkol splnily, zavolaly si Thunderhawky a přesunuly se na další loď. Některým se podařilo využít teleporty obětí a přejít, pár dokonce obsadilo baterie na dost dlouho, aby přesměrovali jejich palbu proti jiným lodím. Nevyrovnaný boj mohl skončit jediným způsobem, ale Rogal Dorn byl rozhodnut zasadit každé poslední zrníčko poškození za jakoukoli cenu. Založil své poslední postavení na palubě zmrzačeného Meče Svatokrádeže, bitevní lodi třídy Despoiler, která byla poškozena posledním křižníkem Imperiálních Pěstí. Závěrečná zpráva sloužícího velitele knihovníka svěřovala jejich duše Císaři předtím, než Dorn vedl zoufalý útok na můstku Meče.

Nakonec nebyl na Cadii proveden žádný útok. Imperiální loďstvo dorazilo v plné síle, zatímco si zrádcové ještě lízali svá zranění. Phalanx a Imperiální Pěsti, uvolněni náhlým zmizením Ulthwé, vedly imperiální protiútok. Nalezly flotilu Chaosu uprostřed oprav a rázně ji obrátily na útěk. Dokonce i bez svého primarchy byly Imperiální Pěsti schopny dostat se na správné místo ve správný čas. Nalodily se na Meč Svatokrádeže dříve, než mohl prchnout a získali to, co zbylo z Rogala Dorna. Jeho ruka je stále udržována v stázovém poli, jako svatá ikona, a slouží jako neustálá připomínka závazku očekávaného od vesmírných mariňáků.

 

Genetický fond

Genetický fond Imperiálních Pěstí je velmi stálý a nikdy nevykazoval známky mutace. Nicméně i tak jejich mariňáci ztratili některé z nejmenších genetických vylepšení vesmírných mariňáků. Například nemají membránu Sus-an, která umožňuje mariňákům vstoupit do stavu pozastavených životních funkcí. Stejně tak nemají Belcherovu žlázu, která umožňuje mariňákům plivat korozivní jed na nepřítele.

S výjimkou podivné a nevysvětlitelné potřeby vyřezávat kosti mrtvých bratrů ve svém volném čase, nevykazují žádné slabosti. Jednou zvláštností, která přitahuje zkoumání, je praktikování použití zařízení nazvaného palečnice při trestání přestupků. Palečnice, pojmenovaná po starověkém zařízení, je ve skutečnosti všeobsahující blůza elektrovláken vetkaných do ocelového pranýře. Zbloudilý mariňák je umístěn do zařízení a je držen ve vědomí, zatímco jím procházejí vlny bolesti. Touto těžkou zkouškou se zlosyn učí soustředit mimo bolest a posílit své spojení s primarchou. Kapitula také inklinuje k využívání neobvykle velkého počtu trestů. Jejich disciplína je tak legendární. Vzhledem k okolnostem možného úmrtí Rogala Dorna je jasné, že Imperiální Pěsti usilují o sebeobětování, což je touha, se kterou musí neustále bojovat, aby ji překonaly.

 

Bojová doktrína

Původně byly Imperiální Pěsti neflexibilní formací; každá kompanie měla identickou organizaci a velitelé kompanií měli sklony být nenápadití. Nicméně celkové plánování bylo znamenité a toto, spolu s neotřesitelnou odhodlaností jednotlivců, je učinilo znamenitou sestavou pro zteč proti statickým opevněním. Během Velké křížové výpravy byly Imperiální Pěsti drženy v záloze, zatímco jiné legie znehybněly protivníka a identifikovaly klíčová místa jeho obrany. Poté pak byly tyto pozice rozdrceny "Pěstmi". Byly stejně cenné, když se odhodlaně bránily, a často úplně porazily nepřátelský průlom. Legie měla chuť bojovat, dokud nezvítězila - v tom se jí mohlo vyrovnat jen pár protivníků. Rogal Dorn vedl legii z čela, byl to neúnavný válečník, který když sestavil strategii bitvy, si neomylně nacházel místo v nejkritičtějších bojích.

Bezprostředně po Herezi se Imperiální Pěsti staly nápadně tvrdohlavými ve svém přístupu - útočily prakticky bez průzkumu a bojovaly dál, když by byl taktický ústup moudřejším. S přijetím Codexu Astartes se tato tendence stala méně patrnou, ačkoli jejich odhodlanost byla neztenčena. Někteří z fanatičtějších bojových bratrů odešli založit Černé Templáře - kapitulu, která je na neustálém křižáckém tažení. Mnoho z posledních rekrutů, méně zakořeněných v tradici a filozofii legie, odešlo založit Karmínové Pěsti. Rychle si vytvořili reputaci a vlastní dědictví, které je také zdrojem pýchy pro Imperiální Pěsti. Co zůstalo po masakru Železné Klece, bylo otrlé vojsko veteránů, plně schopných přijmout koncepci Codexu Astartes.

Společně s Ultramariňáky se Imperiální Pěsti staly ztělesněním doktríny Codexu. Všechny hodnosti jsou schopny učinit taktická rozhodnutí a jsou povzbuzovány, aby byly iniciativní. Imperiální Pěsti spojují všechny zbraně v pružných a vyvážených bitevních skupinách, z nichž každá může konfrontovat protivníka s rozmanitostí hrozeb, které započnou svůj útok tak rychle, že nepřítel je dříve, než může reagovat. Udržují své tradiční schopnosti v městském a obléhacím vojenství, ačkoli jsou naprosto ochotní napadat a porazit protivníka v otevřené bitvě. Využívají opevnění při obraně, ale jen poté, co většina agresivních voleb nevyšla. Jejich jedinou slabou stránkou je možná nechuť přijmout možnost porážky, která je někdy činí slepými k riziku.

 

Válečný pokřik

Nejprve vysloveno kaplany a pak opakováno bojovými bratry před zahájením akce:

"Primarcho praotče, k slávě tvé a Jeho na Zemi".

< Začátek

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.