Pokořitelé jsou rekrutováni z ponurého světa Posul, nočního světa ponořeného do téměř stálé temnoty. Divoké kočovné kmeny, které žijí na tomto bezútěšném světě, jsou vázány v neustálé válce, bojují hrozivé bitvy a hodují na mase mrtvých. Krvežíznivá kasta válečných mnichů vládne kmenům a káže uctívání smrti. Mniši Posulu učí, že síla nepřítele může být získána sebráním jeho lebky a snědením masa. Smrt v bitvě je snem každého válečníka. Z ní se dostane do Haly vítězů, kde usedne k hostině Posledního válečníka, božské bytosti, která ztělesňuje vrchol bojové obratnosti.
Postavení kmene je úměrné počtu lebek, které získá v bitvě a ty nejmocnější kmeny Posuly tvoří ideální rekruty pro Adeptus Astartes. Válečníci získaní z nejsilnějších kmenů jsou rekrutováni kaplany Pokořitelů, kteří sami dříve byli válečnými mnichy mezi lidskými kmeny.
Síně jejich klášterní pevnosti na orbitě Posulu jsou vyzdobeny kostrami jejich mrtvých a kaple dlážděny lebkami nepřátel. Kaplani káží, že se po smrti všichni odvážní válečníci spojí v jednoho s Císařem, v pravého Posledního válečníka. Tradice učené před generacemi se vytrácejí, ale kaplani kapituly pokračují v praxi svých předků, v předvečer bitvy upadají do kómatu podobného smrti, aby našli Císařovu vůli a poradili se podle ní s velitelem bitvy.
V den svátku Císařova nanebevzetí (998.M41), upadli všichni kaplani Pokořitelů do smrtelného transu trvajícího sedm dní a sedm nocí. Když znovu nabyli vědomí, zdělili hrůzostrašné proroctví. Válka na Armageddonu proti Bestii může být Poslední bitvou a všichni muži, kteří byli válečníky, byli svoláni k boji v ní. Svěřující péči o svou klášterní pevnost nevolníkům a sluhům, celá kapitula Pokořitelů mobilizovala a vydala se na cestu na Armageddon.
