Ultramariňáci II.

Když se Horus obrátil proti Císaři a zavlekl galaxii do nejničivější občanské války, jakou kdy zažila, bojovali Ultramariňáci hluboko na galaktickém jihu. Jejich úspěchy je zavedly daleko od Horových armád na severovýchodě a Guilliman obdržel zprávu o zradě až ve chvíli, kdy již byla bitva o Terru v plném proudu. Guilliman shromáždil svou legii, vydal se s ní směrem k Teře a po cestě zničil flotilu vzbouřenců, která přepravovala Horovy posily. Když Guillimanovi bojovníci dorazili k Teře, byla válka vyhrána, ale Impérium bylo v vzhůru nohama. Polovina legií vesmírných mariňáků se přidala na Horovu stranu a zbývající věrné legie byly zle poničeny bojem. Vesmírných mariňáků bylo zoufale málo a přitom nikdy nebyli tak zoufale potřeba. Nepřátelé lidstva pocítili, že Impérium je slabé, a připravili se k útoku. Roboute Guilliman však přísahal, že Císařova říše nepadne a vzal odpovědnost udržet ji pohromadě na sebe. Po celé galaxii rozeslal svou legii zarazit příval útoků a nepokojů a křehké Impérium tak v čase ohromného nebezpečí udržel pohromadě. Macragge poskytovalo rekruty, jak rychle bylo jen možné, a brzy čítali Ultramariňáci více než polovinu všech nasazených vesmírných mariňáků. Po téměř deseti letech totální války se v galaxii podařilo obnovit stabilitu a filozofie ultramariňáckého způsobu válčení pronikla do téměř všech legií. Pod Guillimanovým vedením vznikl svatý Codex Astartes, jehož doktríny měly dát tvar všem budoucím jednotkám vesmírných mariňáků a položily základy konvenční vojenské moci Impéria.

Codex Astartes stanovil taktické doktríny bojových jednotek Impéria a během tisíciletí se rozrostl a přeměnil v masivní svazek, který uvádí detaily všeho od bitevní strategie po označení uniforem různých druhů oddílů. Nejokamžitější změnou byla vyhláška, že se každá legie rozdělí do menších jednotek zvaných kapituly. Jedna kapitula si ponechá jméno a heraldiku původní legie, zatímco zbytek přijme nové jméno i ikonografii. Nikdy více už nebude moc celé legie vesmírných mariňáků spočívat v rukou jediného muže. Některé legie s touto změnou nesouhlasily a odmítly Guillimanovy rozkazy, ale když už se zdálo, že se záležitost změní v novou, ještě krvavější občanskou válku, nakonec se podvolily. Většina původních legií se rozdělila do pěti či méně kapitul, přesný počet těch, které vznikly z Ultramariňáků, je nejistý. Podle nejstarší známé kopie Codexu Astartes, takzvaných Apokryfů ze Skaru, se Ultramariňáci rozdělili do dvaceti tří kapitul, ale jména všech nejsou uvedena.

Roboute Guilliman vedl Ultramariňáky po příštích sto let, dokud se jeho bojovníci na světě Thessala nestřetli se zrádným primarchou Fulgrimem a jeho Císařovými Dětmi. Fulgrim se změnil k nepoznání. Vznešený muž, kterým kdysi byl, zemřel již dávno při povýšení do stavu Prince démonů Slaaneshe a nyní byl zkorumpovaný tak, že to nebylo možné popsat slovy. Jeho hadí tělo mělo několik párů paží a v každém do pěsti sevřeném pařátu svíral jedem potřený rapír. Hřmící oblaka omamného pižma zahalila primarchy, když se střetli v souboji na rudých pláních Thessaly. Nikdo, kdo tam toho dne byl, nedokáže přesně říci, co se přihodilo, když se však mlha přesycená vůněmi rozplynula, Císařovy Děti zmizely a Roboute Guilliman ležel bezvládně na zemi a přes hrdlo se mu táhl jediný pruh světlé krve. Ani primarchova božská odolnost nedokázala zabránit šíření Fulgrimova jedu a když Guilliman zemřel, umístili jej apatykáři do stázového pole a přepravili zpět na Macragge. Do dnešního dne zůstává Roboute Guilliman uložen v tomto stázovém poli a nehybně sedí na mramorovém trůně v Chrámu Napravení na Macragge. Jsou tací, kteří tvrdí, že se primarchova zranění uzdravují, ale to je v bublině stázového pole, kde se čas zastavil, zhola nemožné. Vzdor tak samozřejmé skutečnosti mnozí těmto příběhům věří a čekají na dobu, kdy bude Guilliman zcela uzdraven.

 

Domovský Svět

Domovské světy Ultramariňáků se nacházejí hluboko na galaktickém jihovýchodě v Segmentu Ultima. Zatímco většina kapitul má svou klášterní pevnost na jediném světě, Ultramariňáci vládnou ne méně než osmi blízkým systémům.

Společně jsou známé jako Ultramar a přestože má každý svou vlastní vládu, ozbrojené jednotky i kulturu, všechny spoléhají na velení Ultramariňáků a Macragge.

Světy obklopující Macragge jsou vysoce průmyslové povahy a pod vedením Robouta Guillimana prošly revolucí a staly se z nich prosperující produktivní planety, kde je poctivá práce a ctnost odměňována. Obyvatelé těchto světů jsou pracovití, disciplinovaní a silně loajální Ultramariňákům.

Co se týče jejich obrany, udržuje si každý svět své vlastní armády, ale může také požádat o ochranu Ultramariňáků. Nemusejí poskytovat vojáky imperiální gardě, ale blahobyt a disciplinovanost Ultramaru je taková, že jsou k boji po celé galaxii připraveny stovky regimentů. Vedle svých vlastních obranných sil poskytují světy Ultramaru rekruty Ultramariňákům a je velkou pýchou, když může rodina ukázat na některého ze svých předků, který se stal vesmírným mariňákem.

Ve slavných dnech Velké křížové výpravy poskytovaly světy z okolí Macragge Ultramariňákům stovky nových rekrutů, suroviny i zásoby. Tato tradice pokračuje až do dnešních dnů a mezi Macragge a sousedními planetami trvají pevná pouta. S ohledem na takto úzce provázanou strukturu Ultramaru není divu, že mnohé světy sdílejí podobný jazyk, kulturu, architekturu či způsob vlády.

Macragge je skalnatý svět, který ochraňují početné orbitální baterie a dvě rozsáhlé obranné zóny na pólech. Právě zde, v drsných a nemilosrdných horách, postavili Ultramariňáci Heřinu pevnost, ve které se uvnitř Chrámu Napravení nachází kaple samotného primarchy. Ve stázovém poli zde zůstává uloženo primarchovo tělo a Chrám je velkým poutním místem mnoha věrných občanů Impéria.

Tallasar je nespoutanou planetou bouří a divokých oceánů, jeho jediný kontinent se jmenuje Glaudor. Oproti tomu trojice světů Quintarn, Tarentus a Masali obíhá společné gravitační centrum, a vně obřích uzavřených agri-měst je krajina pustá a suchá. Větrné pasti sbírají vodu pro kopulovitá města, pod jejichž ochranou nalezneme svěží zeleň a stovky čtverečních mil zemědělské půdy. Obyvatelstvo Calthu žije pod zemí, z dosahu smrtících paprsků modrého slunce otráveného před dávnými dobami zrádcovskou legií Nositelů Slova. Rozsáhlé podzemní jeskyně provrtávají plášť planety a přestože je svět, stejně jako všechny ostatní v Ultramaru, soběstačný, proudí na něj ohromné dodávky potravin z blízkého Iaxu. Lodní doky planety jsou po právu proslavené a vzniká v nich nejen značná část Ultramariňácké flotily, ale i lodě používané ostatními armádami Impéria.

Iax i Espandor jsou řídce osídlené světy ležící při okraji Ultramaru. Iax je zemědělský svět a to jeden s nejvyšší produkcí v celém Impériu, zatímco povrch Espandoru tvoří především prales a šeptá se, že byl osídlen obchodníky, které kdysi ve Věku Sváru svedla z kurzu warpová bouře. Korunkou na věhlasu Ultramaru bylo kdysi Prandium, jehož přírodní krása byla známá po celém Impériu. Planeta je však nyní jen holou skálou bez života, kterou před dvěma sty padesáti lety pozřeli nenasytní tyranidi z úlové flotily Behemoth.

 

Bojová Doktrína

Jak přísluší Kapitule Robouta Guillimana, řídí se Ultramariňáci pevně zásadami uvedenými v Codexu Astartes. Po deset tisíc let bojují způsobem, který je popsán na jeho svatých stránkách. Ostatní kapituly si mohou vykládat Guillimanova slova po svém, pro Ultramariňáky je však jakékoli odchýlení nemyslitelné. Codex Astartes je dílem božské moudrosti, posvěcené samotným Císařem, a Ultramariňáci nevidí žádný důvod, proč by se od jeho moudrosti měli odchylovat. Celoživotní lekce disciplíny a sebedůvěry, kterým se lidé Ultramaru učí již od narození, dodávají jejich charakteru sílu věřit učení starému přes deset tisíc let.

Každé myslitelné taktické situaci věnuje Codex stovky stran popisujících, jak ji navodit a jak se s ní úspěšně vypořádat. Po každém bojovníkovi Kapituly je vyžadováno, aby si zapamatoval celé oddíly Codexu, takže mezi vojáky jedné kompanie vždy existuje kompletní záznam všech zásad. Do Codexu přispěly svou moudrostí tisíce bojovníků a jeho stránky obsahují detaily všeho od označení jednotek po zahájení celoplanetárního útoku.

Organizace

Mariňáci UltramariňákůPo rozpadu legií vesmírných mariňáků do menších bojových jednotek stanovil Guilliman organizační pravidla, která se stala součástí všech tehdejších i budoucích kapitul. Přestože se některé z kapitul od přesné struktury uváděné v Codexu později odchýlily, zůstává většina z nich věrná jeho učení. Ultramariňáci jsou rozděleni do deseti kompanií, každá o síle sta vesmírných mariňáků a vedené kapitánem. První kompanie se skládá z bitvou zocelených veteránů a je bez výjimky nejsilnější. Je také jedinou kompanie, která do boje dokáže vyslat bojovníky oděné do terminátorské zbroje. Po úplném zničení v pařátech úlové flotily Behemoth počet Ultramariňáků 1. kompanie znovu pomalu vzrostl a až nyní, po dvou stech a padesáti letech, je znovu v plné síle.

Kompanie 2 až 5 jsou bojovými kompanie a jsou složeny ze směsice oddílů taktických, ůtočných a devastátorských. Každá bojová kompanie je na bojišti soběstačnou jednotkou schopnou utkat se a zvítězit nad jakoukoliv hrozbou. Tvoří páteř kapituly a nese také největší tíhu bojů. Kompanie 6 až 9 jsou rezervními kompaniemi a každá se skládá z oddílů jednoho určitého typu. Kompanie 6 a 7 jsou taktické kompanie, 8 je útočná kompanie a 9 kompanie devastátorů. Desátou kompanii tvoří oddíly zvědů a nejnovější rekruti kapituly. Toto rozdělení určil Roboute Guilliman před deseti tisíci lety a od toho dne kapitule dobře slouží.

 

Víra

Drsný život na Macragge rodí drsné lidi se silnými válečnými hodnotami a pracovitou povahou. Disciplína, sebedůvěra a čest jsou považovány za hlavní ctnosti a děti Ultramaru se učí těmto ctnostem od nejútlejšího věku. Upevňují si je ve výcvikových akademiích a ve chvíli, kdy je opouštějí, patří mezi nejdisciplinovanější lidi v galaxii. Lidé Ultramaru se učí ctít moc Impéria a to že pracovat v jeho jménu je nejvyšší službou, kterou člověk může poskytnout Císaři. Proto jsou dělníci a bojovníci Ultramaru ctěni po celé galaxii a jsou synonymem síly, odvahy a cti.

V bitvě se Ultramariňáci řídí učením Robouta Guillimana a bojuje se vší silou a zuřivostí svého legendárního primarchy. Pradávné rčení válečných králů Macragge zní: „Z bitvy se má bojovník buď vrátit se štítem v ruce nebo na něm mají přinést jeho bezvládné tělo.“ A platí to dnes stejně jako tehdy. Žádný bojovník Ultramariňáků by svou kapitulu nezostudil a knihovníci zaznamenali již mnohé statečné a hrdinské skutky, které povznesly její čest.

 

Genový fond

Horovo Kacířství poukázalo na chyby genového fondu několika legií vesmírných mariňáků, které zjitřily techniky urychleného růstu zygot, které se používaly, aby si legie udržely plnou bojovou sílu. Když se legie rozpadly na kapituly, byla na Teře zřízena genetická banka, kam se ukládaly jejich genové fondy a sledovala jejich čistota. Jako největší legie vesmírných mariňáků přispěli do těchto rezerv Ultramariňáci více než jakákoliv jiná legie a v důsledku toho se jejich genový fond stal základním materiálem mnoha kapitul Druhého zakládání.

Tyto Kapituly, vytvořené z genového fondu Ultramariňáků uloženého na Teře, jsou společně známé jako primogenitoři neboli ‘prvorození’ a i oni uctívají Robouta Guillimana jako svého otce-zakladatele.

Genový fond Ultramariňáků je zdaleka nejčistším materiálem a v jeho genetické struktuře nejsou známé žádné odchylky. Každý z tajemných orgánů, které Ultramariňáci při složitém vytváření vesmírného mariňáka používají, je plně funkční, a o této Kapitule lze doopravdy říci, že i dnes je stejně dokonalá jako za dnů samotného Guillimana.

 

Bojový pokřik

„Odvaha a čest!“

< Začátek

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.