Válka o Vlka III.

< Předchozí díl

 

Zbraně Chaosu

Zatímco byli Logan Grimnar a jeho vlčí garda zabráni do boje pod doupětem Heldraků, zbytek Šampiónů Fenrisu prorazil do Studně duší ve svých vlastních torpédech. Ranulf Železotesák a Ingvarr Hromové obočí vedli smečku spárů prázdnoty - oděni v mohutných terminátorských zbrojí a vyzbrojeni páry vlčích spárů, ukázali se smrtícími v boji nablízko. Nepřátelská posádka se snažila v chodbách a okolo dveří vystavět rychlé barikády, jen aby se rozprchla před zuřivostí Hvězdných Vlků.

Až ve chvíli, kdy se s nimi střetli Černí Legionáři, jejich postup zpomalil v dunění střelby bolterů a oslepující blýskání vlčích spárů. Po každém takovém brutálním střetu Ranulf pronesl, zatímco se šklebil na Ingvarra, nějaký vtípek na kvalitu jejich nepřátel. A Ingvarr pokaždé potichu zakroutil svou hlavou, jen jednou ukazujíce záblesk úsměvu přecházejícího přes jeho tvář, když Ranulf vlhl jednoho z členů palubní posádky na jeho bývalého pána.

Mezitím, v hlubinách lodi, si Grimnar probojovával cestu ke svému zamýšlenému cíli. Počtem sraženi jen na hrstku štítových bratří, jednotka velkého vlka se vrhla na obranu Černé Legie s kladivem a štítem. S rozmachy svých kladiv Hvězdní Vlci bušili do uzavřených dveří, aby si otevřeli cestu. Až se nakonec velký vlk a členové jeho smečky vynořili na střeleckou palubu chaosáckého křižníku. Paluba se táhla přes celou délku plavidla a byla tak ještě větší, než očekávali.

Podél vnějšího pláště lodi se tyčily macro kanóny mířící do prázdnoty, každý ve velikosti ubytovacího bloku. Nad jejich hlavami pásy, jeřáby a zdvižné plošiny přepravovaly náboje velikosti Land Raideru, zatímco tisíce otroků tahaly pod biči svých pánů za řetězy z černého železa.

Grimnar ukázal svou sekerou na místo, odkud byla vyvážena nová munice ze zásobníků lodi níže. Bylo to právě zde, kde zneškodní Studeň duší a vyřadí ji z boje. Kapitán nepřátelské lodi ale nebyl žádný hlupák a mezi Grimnarem a jeho cílem stál tucet terminátorů Černé Legie doprovázený tlupami šílících kultistů. Vyceňuje své zuby, pozvedl Grimnar Sekeru Morkai nad svou hlavu a zaútočil. Jak se k sobě obě strany blížily, přeskočily mezi nimi výstřely z bolteru a palba z autogunů, vybuchující v oblacích škvařícího se masa či se odrážející od plátů terminátorských zbrojí. A pak, s ohlušující ránou, se obě strany střetly.

Proti ukázněné elitě Černé Legie a neorganizovanému zmatku kultistů prokázala pýcha Hvězdných Vlků své schopnosti a zuřivost. Brutální údery sekerami, vyceněné tesáky a praskající bouřné štíty si vybraly svou daň. Mezitím ale byli Hvězdní Vlci strháváni s divokým vrčením k zemi. Přestože byla Černá Legie opravdu tvrdým soupeřem, pod ochranou štítových bratří je pán Hvězdných Vlků a jeho šampión pobili do posledního. Když Grimnar ve spršce krve vytrhl Morkaiovu sekeru z krku posledního chaosáckého terminátora, zjistil, že na nohou zůstali jen on a Arjac. Zakrvácení, ale nezlomení.

Velký vlk dal signál Arjacovi, který vrhl své kladivo Drtiče nepřátel vší svou ohromnou silou do kritického místa zdvižné plošiny na náboje macro kanónů. S praskotem padající konstrukce masivní náboj spadl zpátky dolů do hlavních zásobníků lodi. S ohlušující detonací.

Arjac Kamenopěst

Srdce prázdnoty

Ranulf Železotesák byl prvním na můstku Studně duší. Jeho tyčící se šedá postava se protahujíc skrz stále kouřící zbytky vakuových dveří. Po jeho boku se na síly Chaosu vrhl Ingvarr Hromové oboří a několik dalších spárů prázdnoty.

Jak se Hvězdní Vlci vrhli do útoku, sledoval jejich postup Prázdnosrdce, jeden z oblíbených pobočníků Abaddona Ničitele. Oděn v barokní černou zbroj s helmou s pokřivenými rohy a škodolibě hledící tváří démona, Prázdnosrdce seděl na velitelském trůně, dohlížeje na své válečníky. Ze všech stran ohromné komnaty pochodovali kupředu vesmírní mariňáci Chaosu, jejich čepele a boltery připravené, aby zúčtovaly s útočníky.

Ranulf zavil svou výzvu a zaútočil se svými bratry v patách. Všude okolo byl vzduch naplněn praskotem masivně reaktivních střel bolterů a skřípotem keramitu trhaného na kusy. S očima zafixovanýma na chaosáckého lorda s démonickou tváří, probíjel si Ranulf krvavou cestu velitelským můstkem. Jeho těžká terminátorská zbroj odrážela čepele a střely bolterů mířící na něj, zatímco jeho mrazivá čepel rozsévala údery a zasekávala se do masa heretiků. Ve chvíli, kdy Ranulf dosáhl paty velícího trůnu, byla jeho zbroj zjizvena tucty úderů a jeho meč byl rudý krví.

Prázdnosrdce pozvedl svou démonickou čepel, když sestupoval z trůnu, aby čelil Ranulfovi, slibuje mu věčné utrpení ve warpu. Ranulfova odpověď byla neomalená, tvrdá a přímočará. Prázdnosrdce s lehkostí odrazil první Ranulfovu záplavu úderů a vlčí gardista si konečně uvědomil, jak nebezpečný je protivník, proti kterému stojí. Démonická čepel jeho protivníka sekala do vzduchu okolo něj a po jejích okrajích hypnoticky tančil temný warpový oheň. Prázdnosrdcova nenávist vůči Hvězdným Vlkům byla takřka hmatatelná - což byla intenzita, kterou s ním Ranulf ve své nenávisti vůči třikrát prokletému zrádcovi sdílel.

Po několik agonizujících minut se Ranulf pokoušel prorazit Prazdnosrdcovu obranu, ale zdálo se, že démonická čepel se pohybuje o své vlastní vůli, vždy připravena odrazit úder jeho mrazivá čepeli. Věnuje chvilku pohledu po můstku, viděl Ranulf své bratry v podobné situaci v boji proti řadám Černé Legie a byl nucen připustit, že nemůže doufat v pomoc proti Prázdnosrdcovi.

Tenhle okamžik rozptýlení byl ale přesně tím, na co chaosácký lord čekal. Během chvilky se jeho zbraň vrhla kupředu ve snaze prorazit Ranulfovu lebku. Jen zbystřené smysly vlčího gardisty mu zachránily život, když se částečně vrhnul stranou. I tak mu ale nepřirozená čepel prorazila helmu a vytvořila krvavý šrám na tváři, spalujíc jeho levé oko.

Vyjící vztekem a bolestí, Ranulf obnažil své tesáky a zavrčel na Prázdnosrdce. Hluboko uvnitř Ranulfovy mysli se probudil stín Wulfena a vesmírný mariňák se s výměnou úderů vrhl na svého nepřítele jako zraněný hromový vlk.

Nicméně boj se otočil až s explozí hluboko pod nimi, která vyvedla bojovníky z míry. Chvilkové zaváhání umožnilo Ranulfovi useknout u ramene Prázdnosrdcovu ruku s mečem. Tisknouce si krvácející pahýl, utekl chaosácký lord z můstku, zatímco jeho posádka kryla jeho útěk. Jak se zespodu ozvala další exploze, uslyšel Ranulf praskající voxovou zprávu od velkého vlka přikazující mu stáhnout se.

Proklínaje uniklého Prázdnosrdce, Ranulf spěchal, aby splnil rozkazy svého vlčího lorda. Podpíraje své raněné, Ranulf, Ingvarr a zbývající spáry prázdnoty si probojovávali cestu ven. Skrz oheň a trosky si proráželi cestu dolů, pročišťujíce si cestu s divokou zuřivostí vlků zahnaných do kouta.

Když Hvězdní Vlci dosáhli zádové letové paluby Studně duší, chaosácké plavidlo už se nebezpečně blížilo k Lumeriu - útok se zdařil. S troskami padajícími všude okolo nich si vlčí garda probojovala svou cestu k čekajícím Stormwolfům, zatímco velký vlk velel obraně bodu stažení přeživších Šampiónů Fenrisu. Ranulf byl posledním vstupujícím na rampu, zastavujíce se jen, aby opovržlivě plivl na palubu.

 

> Pokračování

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.