Historie Duaelu I.

Rovnováha… klíčové slovo k porozumění povaze Duaelu, světa založeného na dualitě a rovnováze. Cokoliv, co existuje, tak činí dvojmo, ve dvou opačným a, ve stejnou chvíli, doplňujících se formách. Dva věční soupeři - dobro a zlo, temnota a světlo, vršek a spodek, moudrost a hloupost, existence a neexistence, hmota a prázdnota, tělo a duše… Vše je svázáno a napojeno na esenci, která prochází vším a umožňuje transformaci formy.

Hlupák se může stát moudrým, temnota světlem, prázdnota zaplněnou a naopak. Je to skrze esenci, že jsou věci rozpohybovány či zastaveny, život je darován nebo vzat; esence může dávat věci dohromady nebo je rozmíchat a roztříštit. Bez esence by byl svět nehybný, neboť vše, co se děje, každý pohyb či změna, jsou spojeny s tímto tokem. A závisí zejména na obyvatelích, zda je esence náhodně rozmísťována mezi části a elementy světa či zda je udržována rovnováha. Ano, rovnováha…

"Vytvoření dokonalého světa" - to je to, co muselo trápit Mistra, když povolal k bytí svůj další návrh, panství založené na nekonečném souboji protějšků. Naneštěstí, navzdory velké moudrosti a nespoutané představivosti, nebyl dostatečně prozíravým. Ale co také čekat od někoho známého jako Neustálý Experimentátor, jehož mysl je neustále zaměstnávána touhou po světě dokonalé harmonie a toho, kdo hledá pravou formuli skrz vytváření mnoha rozdílných světů?

Všechna až dosud vytvořená panství Mistra zklamala, neboť se po miléniích existence přeměnila ve zpustošené zbytky, pozůstatky vyhynulých ras a civilizací, které se zničily v krvelačných válkách o sílu a nadvládu. Jiné, celkem naopak, se staly oázami prosperity, přetékajícími luxusem a potěšeními, kde nikdo nemusel bojovat o život a vše bylo přístupné na žádost a zavolání. Nedostatek problémů a každodenních výzev přeměnil obyvatele v líná a změkčilá stvoření bez emocí, snů či vášní, prostě zkrátka - byli extrémně nudní. A to také nebylo to, v co Mistr doufal…

Z jeho touhy vytvořit svět, který bude trvat po milénia bez toho, aby ztratil svoji úvodní dynamiku, byl stvořen Duael. Svět dvou realit: fyzicky patrného Duulu a nadpozemského Aelu; obou prostoupených esencí. Materiální Duul se skládá ze zemí a vod zakrytých oblohou, po které se v noci toulají dva měsíce a tisíce hvězd a planoucí slunce září během dne. Ael se skládá z kruhů duší, neboť je domovem duchů a nemá jasně definovaný tvar. Celý svět je veden Velkým vynálezem, složitým mechanismem, který propojuje a slaďuje obě reality, umožňuje tak neustálý tok esence.

Mistr

Žádný pořádný svět by nemohl existovat bez obyvatel, a tak Mistr vytvořil strážce - sarhu a avaly, mocné duchy Aelu, obývající Propast, respektive Nebeské trůny. Z rozdílných povah, zvyklostí a temperamentů - dvě protikladné síly měly udržovat rovnováhu ve světě. Materiální součást Duaelu - planeta Duul se všemi svými oceány a kontinenty - byla naplněna pestrostí různých druhů flóry a fauny. Mezi ně Mistr umístil tři inteligentní rasy; v lesích sídlící liddy, trpaslíky žijící v jeskyních v mrazivých horách a elfy - děti slunce - putující po hřejících otevřených pláních.

Hlavním zdrojem esence pohánějícím Velký vynález je rozsáhlé jádro Duulu, skládající se z čistého Ayzat-Tolu, minerálu obsahujícího prvotní magickou energii; ten je někdy nazýván ledovým krystalem, protože připomíná led a je na dotek studený. Jádro září esencí tak silně, že nikdo krom Mistra se k němu nemůže přiblížit a zabránit svému okamžitému zničení. Naštěstí pro obyvatele Duulu je jádro umístěno uvnitř planety, pod tisíci mil skály. Díky této izolaci je tak jeho vliv na svět nahoře jen velmi malý.

Protikladem Ayzat-Tol je Darok-Tol - vřelá skála; blýskající se ohnivou oranžovou a žlutou, připomíná oživlý oheň, a když se jej někdo dotkne, hoří. Jak je Ayzat-Tol pevný a stabilní, Dagor-Tol je jako láva - hustá pulzující tekutina, u které se zdá, jako by žila svůj vlastní život. Je to také bohatý zdroj esence, ale její vyzařování je dokonce ještě silnější než to Ayzat-Tolu, a proto způsobuje silnější a rychlejší změny ve svém okolí. Z vřelé skály je utvořeno slunce, které je umístěno vysoko nad povrchem Duulu, aby osvětlovalo a prohřívalo svět v chladném a prázdném vesmíru.

Pro omezení přímého stálého vlivu takového silného zdroje esence ustanovil Mistr noc: kdy se slunce ukryje za horizontem a všechny tvorové žijící na Duulu mohou odpočívat a regenerovat. Ale ponechal hvězdy - malé kapky Darok-Tol - aby osvětlovaly temnotu pro pozdní cestovatele a tvory noci. Je zde také bledý svit dvou měsíců, které se pravidelně objevují na nebi, aby prosvětlily temnotu. Před Velkou invazí existovaly dva portály spojující Ael s Duulem, oba poháněné Ayzat-Tolem, ale nyní, s oběma bránami zničenými sarhu, se zdá, že se měsíce pomalu ztrácí.

Oba magické minerály mohou být s patřičnými zaříkáními či rituály přeměněny jeden v druhý. A někdy se tak děje nekontrolovaně, když se esence, která je v neustálém pohybu, náhodně nahromadí na jednom místě, často poblíž velkých ložisek Ayzat-Tolu. Když se taková přeměna děje v jádře Duulu, je Dagor-Tol okamžitě vyvrhnut a krvelačný vulkán exploduje ohněm, kouřem a kamením, zničujícími okolní oblast. Když je Ayzat-Tol náhodně vytvořen uvnitř slunce, dopadne na Duul ve formě zářících meteoritů.

 

Strážci

V zájmu zabránění jakýmkoli náhlým narušením rovnováhy světa, znemožnil Mistr strážcům schopnost přímo používat esenci obsaženou v Ayzat- a Dagor-Tulu. Jelikož ji jejich věčné schránky absorbují jen velmi pomalu, nemohou jednoduše sebrat zásoby a pohltit energii. Na druhou stranu materiální těla, živoucí stvoření, absorbují velká množství esence velmi rychle. Díky této schopnosti mohou žít, pohybovat se a utvářet svět okolo sebe. Takže jen poté, co sestoupí na Duul, mohou strážci používat esenci obsaženou ve zdrojích obou "Tolů" a ostatních živoucích stvořeních.

Jelikož kopání v planetě při hledání ložisek vyžaduje mnoho námahy, nejjednodušší cestou, jak získat esenci, je vysát ji z nešťastných tvorů, což většinou způsobuje jejich smrt. Složitější cestou je podmanit si živoucí stvoření a skrz určité speciální rituály pohlcovat jen část jeho esence; taková metoda vyžaduje čas, ale je mnohem lepší v dlouhém období, nemluvě o tom, že porobení smrtelníci mohou jednoduše kopat Ayzat-Tol pro své pány. A to bylo možná hlavním důvodem pro příchod Osvícenců na Greatland. Ale bylo zde jedno potenciální nebezpečí spojené s vtělením – když na sebe nesmrtelný strážce vezme materiální podobu, může být zabit stejně jako jakékoli jiné živé stvoření na Duulu. To bylo totiž Mistrovým nápadem, jak zabránit přílišnému zasahování strážců do záležitostí smrtelníků.

A jak strážci vypadají? Sarhu jsou individualisté pohánění emocemi a touhami, neustále bojující o sílu a autoritu. Avalové, na druhou stranu, byli vytvořeni jako společenská stvoření; ochotně spolupracují a sdílejí své schopnosti pro obecné dobro. Samozřejmě, jedna strana zuřivě bojuje proti té druhé - od takového uspořádání bylo očekáváno, že zajistí neustálou rivalitu mezi Propastí a Nebeskými trůny; nekonečný souboj činící z Duaelu vyvážený a dynamický svět. Vše pracovalo podle Mistrova plánu, dokud se avalové nerozhodli riskovat své životy a nesestoupili na Duul, počínaje tak Druhou éru jeho historie. Narušili rovnováhu světa vytvořením lidí a draků, proti kterým museli neustále bojovat. Místo toho, aby zlehka vedli smrtelníky vynálezy, zázraky a božskými zásahy, začali přímo zasahovat do jejich záležitostí a vyprovokovali sarhu k invazi Greatlandu. A byla to tato událost, která přinesla strašlivé utrpení všem obyvatelům Duulu a způsobila nezvratnou změnu ve světovém řádu.

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.