Pozadí Dystopian Wars II.

Eskalace

Svět byl takovým vývojem ohromen a království Británie rychle vyhlásilo Říši planoucího slunce válku, vysílajíce svou plnou vojenskou moc do Malajsie. Vědoma si toho, že její síly nikdy nebudou schopny přežít plný nápor celé britské armády, vyslala Císařovna vyslance k pruskému císaři, Fredericku Grunderovi. Není známo, k jaké dohodě ti dva nakonec dospěli, ale o měsíc později Pruská říše zahájila koordinované útoky proti všem britským koloniím a dokonce se jí podařilo proniknout s malou jednotkou, vedenou od té chvíle plukovníkem Sturmem, do samotného Londýna.

Jeho použití plynových zbraní, zobchodovaných od Korejců, vyvolalo trvalý nátlak na britskou vládu, která byla donucena povolat několik ze svých armád z Malajsie k obraně domovského území. Úspěch této operace vydláždil cestu ke Sturmově cestě k moci.

Během té doby Ruská koalice vytvořila pakt s Polsko-litevským commonwealthem, umožňující jí volně se pohybovat skrz zemi k útoku na východní hranice Pruska. K tomuto útoku byl přidělen vrchní generál, Jozef Cherdenko. Poláci podpořili tento akt nasazením tří husarských legií k posílení Bílé armády, prorážejíce hluboko do pruského území, než byli donuceni zastavit u pevností Wolfgang.

Pokoušejíce se udržet svou moc v Evropě, využili Prusové starých dohod, aby vtáhli do války republiku Francie a Ligu italských států - ačkoli za jejich vlastních podmínek - Francouzi se vypořádají s Brity, zatímco Italové povedou gerilová tažení proti Rusům, což poskytne Prusům čas reorganizovat své síly. Tato taktika fungovala a spojené síly Commonwealthu byly donuceny vést hlídkové a policejní aktivity proti italským jednotkám, zatímco Rusové opevňovali svá získaná území proti jakémukoli pruskému protiútoku.

Pruské síly

S globální situací rychle se hroutící do chaosu, se FSA pokusily o invazi do Japonska, toužíce rozšířit svou kontrolu nad Pacifikem. Vysílaje čtvrtou federativní flotilu pod velením admirála Springfielda, prezident FSA byl přesvědčen, že vyřazením Říše planoucího slunce získá určitý vliv v Británii, dostatečný na to, aby odvrátil případnou expanzi sil královny Viktorie do jeho domén.

Nicméně čtvrtá flotila místo toho narazila na flotilu Ruské koalice taktéž připravenou k invazi do Planoucího slunce, aby získala výhodu u Korejců. Obě strany po sobě začaly navzájem pálit, přesvědčeny, že napadají bránící se flotilu Planoucího slunce. O čtyři hodiny později se obě strany navzájem obvinily z provokace a okamžitě vešly do války, zapomínaje na tu chvíli na Říši planoucího slunce. Využívajíc náhlého klidu, císařovna Planoucího slunce, navzdory protestům, podepsala dohody s Australskými nezávislými, aby posílila své přeskupující se síly. Aby jim nebyla odňata jejich pomsta, britské síly taktéž najali Australany k provádění narušování stahování Planoucího slunce.

 

Londýnský nájezd

Následně po deklaraci války 17. listopadu 1870, bylo hlavní město království Británie napadeno. Osamocená ponorka pruského designu dokázala proplout Temží a provést troufalý a šokující útok na Parlament. Ačkoli byl tento čin spíše symbolem, než jakoukoli opravdovou ofenzívou, podařilo se mu vzbudit v srdcích britské společnosti hrůzu, zvláště když se ukázalo, že se dané ponorce podařilo nepozorovaně odplout pryč. Sevřeni strachem, mnozí členové obyvatelstva se dobrovolně přihlásili do ozbrojených sil a vojenské síly Británie se během šesti měsíců velikostně zdvojnásobily.

Mezitím, v Prusku, byl velitel Sturm, hlavní mozek za útokem, veleben jako vizionář taktik a technologie. Jeho studia v Koreji se vyplatila, vyústila ve výrobu plynů pro polní použití, schopných znehybnit či dokonce zabít posádky pozemních lodí, ponechávaje jejich plavidla netknutá, ideální pro uchvácení. Technologie pro dopravu plynů a ochranu vlastních jednotek od jejich účinků byla získána od Říše planoucího slunce, která dobře znala následky plynových útoků na nechráněné vojáky. Výměnou za tyto znalosti Sturm přislíbil Planoucímu slunci poskytnutí návrhových schémat pro vybudování vlastní Tesla výzbroje, upevňuje tak spojenectví mezi těmito dvěma národy.

 

Antarktida

Mezitím lord Barnabáš Draynes Sturgeon seděl ve svém oblíbeném křesle, umístěném v jeho studovně na Antarktidě, domově jeho nového národa - Kovenantu Antarktidy - a s narůstající zoufalostí poslouchal, co se odehrává ve světě nahoře. Nejenže jeho představy o budoucích událostech byly mylné, ale události samotné se vyvinuly mnohem dál, než si myslel, že je možné. Technologie, kterou poskytnul, byla překroucena k účinnějšímu mrzačení a zabíjení a šílenost patriotismu se šířila dokonce i mezi jeho učni. Se světem rychle se řítícím do chaosu a smrti, se Sturgeon rozhodl konat a sám napravit chyby lidstva.

Přikázal aktivaci četných produkčních továren Wellsovy pukliny a povýšil Schneidera z pozice správce na vojevůdce. Jeho vyslanci se náhle změnili v dobře umístěné vrahy a špiony a výzkumníci začali aplikovat své vědomosti na umění války. Bude to rok, co se Kovenant vypravil do války, nejdelší a nejkrvavější rok v prozatímní historii světa.

Běžná sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.