(pozdní 2524 imperiálního kalendáře)
Na prokleté a poskvrněné zemi, na které se měl odehrát hrůzný rituál, stálo devět soch tyčících se nad okolím, každá z nich se podobající strašlivému démonovi. Pod těmito sochami stála velká armáda nemrtvých, nehybně stojící, připravená bránit temný rituál, který se tu měl odehrát.
Když pyšný Eltharion a jeho druzi velitelé pohlédli na hordu, která proti nim stála, věděli, že není cesty zpět. Elfí armáda věděla, že toto je rozhodný okamžik a mezi jejich řadami se šířil rozhodný pozdrav opakovaný každým vojákem. Se srdcem plnými pýchy na své válečníky, Eltharion odpověděl na pozdrav a vydal rozkaz k útoku.
Jako mocný blesk se vřítili elfové mezi nemrtvou armádu s divokostí, která by armádu smrtelníků rozdrtila. Ovšem toto nebyli smrtelníci, ale bezcitní neživí tvorové držení pohromadě jen tou nejstrašnější magií. Nicméně, i tak se elfové tlačili kupředu, drtili kosti i šíty a nořili se hlouběji do nepřátelských řad. A když se Eltharionův útok zadrhl, nařídila princezna Eldyra zaútočit rytířům Tiranocu. I tento druhý útok se dokázal zaseknout hluboko do nepřátelských sil a získal elfům výhodu. A uprostřed soutěsky, ve středu kamenného kruhu známého jako Devět démonů, pohlédl Mannfred von Carstein na zkázu rozsévanou elfím útokem a věděl, že musí konat.
V rituálu samotném dokončil Arkhan Černý první fázi vyvolávání. Šarlatové světlo začalo pulzovat hluboko uvnitř kamenů, jak magie Hole Alakanashovy a Devíti knih Nagashových vytvořila ohromnou magickou bariéru na hranicích rituálního kruhu. V té chvíli byly provedeny oběti. Morgiana le Fay z Bretonie byla podříznuta a její krev naplnila kotel ve středu kruhu, zatímco vzdorný Volkmar stál po kotníky v její krvi, dšítící svaté kletby na Arkhana, zatímco jeho tělo bylo navlečeno do Morikhanu, černé zbroje Nagashe. A poslední oběť ležela svázaná na okraji kamenného kruhu, Aliathara, Věčné dítě Ulthuanu.
Mezitím v bitvě nasedl Mannfred na svého okřídleného jízdního tvora a pokoušel se znovu dát dohromady svou armádu. Nicméně znovu a znovu jeho povolávací kouzla selhávala, jak Belannaer, elfí mág ze Saphery blokoval jeho magii. Ovšem takový tvor jako Mannfred nemůže být držen na dlouho a jakmile začal Beleannaer slábnout, získal Mannfred magickou výhodu. Během okamžiku rozkázal Mannfred k masivnímu protiútoku. Eldyra zahlédla nebezpečí a přikázala svým rytířům střetnout se v plné rychlosti s drakenhofským útokem. A jak se obě strany srazily, bojovali i Mannfred a lady Eldyra v mocném duelu o nadvládu. Znovu a znovu lady Eldyra mocnými údery útočila na upířího hraběte, ale v poslední chvíli přikázal Mannfred houfu netopýrů, aby se na elfí princeznu vrhli a ti ji v okamžiku zakryli svými membránovými křídly. A jak se zvedli, Eldyra byla pryč.
S její smrtí rozpoutal Mannfred na bojišti magickou bouři. S jediným lusknutím prstů se magická bouře vrhla proti elfímu mágovi. Belannaer odrazil úder magickým štítem a jen o vlásek unikl úderu svého vlastního elfího strážce, posednutého myslí Mannfreda samotného. Ovšem bylo pozdě, a jak se čepel otřela o mágova záda, byl mocný Belannaer stráven magickou explozí. A mezitím v rituálu Arkhan pomalu položil Korunu čarodějnictví na Volkmarovo tělo a v té chvíli bylo možné ve větru zaslechnout Nagashův hlas.
Jak rituál dosáhl kritického bodu, vrhl se lord Eltharion na svém mocném gryfovi na Mannfreda. Dlouho ti dva bojovali, a přestože byl Eltharion unavený a zranění, bojoval tvrdě. Ve chvíli, kdy Eltharion usekl Mannfredovo předloktí, Mannfred provedl protiútok čepelemi stínové magie, ale Eltharionův gryf Bouřokřídlo, se vrhl na Mannfreda a obětoval se pro svého pána. S cestou uvolněnou, prosekl Eltharion svým mečem magickou bariéru a odhazuje helmu, vstoupil do rituálu.
Právě když byla učiněna poslední oběť, obrátil se Arkhan proti Elthrionovi, který držel kostěnou roku s pradávnou holí, Alakanashem. V té chvíli se rozžehnulo v Arkhanovým očích děsivé kouzlo a Eltharion Zachmuřený, strážce Tor Yvresse, se změnil v oblak prachu. S kotlem naplněným, odsekl Arkhan Volkmarovo zápěstí a umístil na pahýl ruku Nagashovu. S posledním bolestným výkřikem byl Volkman pohlcen temnou magií a na jeho místě se objevila temná zastíněná postava. Nagash se znovuzrodil.
