Jak bylo slíbeno Teclisem, vyslali vznešení elfové válečníky, bez kterých se mohli obejít ve svých bitvách s Malekithem, aby pomohli v boji proti Archaonovi. Teclis sám byl doprovázen třemi sty z nejlepších elfích bojovníků, včetně množství smrtících Hoethových mistrů meče. Ovšem nebyli to tito válečníci, kteří byli největší spásou pro Karla Franze a jeho spojence, ale dračí a sokolí lodě flotily Lothernu. Vedena mořským lordem Aislinnem, flotila elfských lodí strážila severní pobřeží Říše proti nájezdníkům z Norsky. Ačkoli dorazil příliš pozdě, aby zabránil Norům ve vylodění v Erengradu, lord Aislinn pokračoval ve válce proti Norům, nejen účinně, ale stejně tak i s nemilosrdným nadšením.
Vyslal část své flotily na blokádu Erengradu a stovky Norů byly povražděny, když se pokoušely dostat z uzavřeného přístavu. Stovky dalších byly ponechány na pobřeží a shromáždily se k dlouhé cestě na jih s Archaonem.
Nespokojen pouze se zkrocením dlouhých lodí nájezdníků a zabránění jejich útokům, přešel lord Aislinn k ofenzivní strategii a udeřil na vesnice na březích Norsky. S pomocí mořských průzkumníků a mořské stráže, posádky jeho lodí vyplenily osady, povraždily dobytek a rozšířily zmatek i strach po pobřeží. Vyděšení přeživší z útoků mořského lorda roznesli příběhy o bílých válečnících, mořských strašidlech, z vesnice do vesnice.
Tyto útoky byly ohlašovány podivným tichem na Moři Spárů. V šeru před úsvitem povstala z vod tajuplná mlha a zahalila vesnici falešným bílým pokryvem mračen. Pod tímto krytem mohly sokolí lodě tiše doplachtit ke břehům a jejich posádky vyskákat ven s nacvičenou precizností a rychlostí. Bylo možné slyšet strašidelné, vzdálené hlasy opakující se okolo fjordů a vytrhávající Nory ze spánku. Jakmile pak vyběhli ze svých chýší a domků, s připravenými zbraněmi, byli sraženi k zemi bílými šípy vynořujícími z mlhy. Smrtelný křik zněl vedle rytmického volání mořských duchů vyslaných mágy mořského lorda.
Salvy šípů střílené z baterií sokolích lodí aby zabily každou skupinu válečníků, která se dokázala spojit, je spolehlivě kosila skrz bledá mračna. Kdokoli, kdo přežil tento masakr, mohl vyrazit kupředu, aby čelil útočníkům, jen aby zjistil, že stojí proti blýskajícím se, spořádaným řadám mořské stráže Lothernu. Ti, kteří přežili krupobití šípů mas lučištníků, mohli být jen nemilosrdně nabodnuti na hroty kopí válečníků lorda Aislinna. Jakmile obránci uprchli nebo byli povražděni, vesnice byla srovnána se zemí alchymistickým ohněm a armáda odešla tak tiše a rychle, jak se objevila.
Pravidla
Pravidla pro Aislinna mohou být nalezena v knížce ke kampani Bouře Chaosu.
Úloha v Bouři Chaosu
Flotila mořského lorda Aislinna, svými členy přezdívaná "Smrtonosná", byla v posledních měsících velmi aktivní. Armáda vyslala malé hlídky lothernských mořských průzkumníků k provedení útoků udeř a uteč podél jižního pobřeží Norsky, aby zabránila úsilí Seveřanů napadnout Říši. Motivace lorda Aislinna není zdaleka čistá, ale jeho útoky způsobily nevyslovitelný zmatek mezi kmeny pokoušejícími se připojit k Archaonově invazi. Aislinn může být volbou lorda v armádě mořské patroly vznešených elfů. Vždy je počítán za generála armády.
