O Císaři

Raná historie

Staré kánony praví: lidstvo se dlouho warpu nebálo a žilo s ním v harmonii. Byli zde nadaní jedinci, jež mohli s warpem komunikovat a užívat jej z mnoha důvodů - byli to většinou kmenoví léčitelé nebo duchovní vůdci lidstva. Po smrti pak tito lidé mohli dokonce plout warpem a znovu se bez nejmenších potíží narodit.

Avšak jak lidstvo postupně získávalo nové a nové znalosti, tajné touhy lidí rostly a warpem se začala šířit korupce. Duchovní brzy začali pociťovat změny - jejich dar se ztrácel a znovuzrození se stávalo težším a těžším. Svolali tedy veliký koncil, na kterém vůdci došli k názoru, že žádný z nich nemůže zastavit tuto degeneraci.

Ale spojeni dohromady by mohli tuto situaci zvrátit. Rozhodli se, že položí své životy, aby se znovuzrodili v jedné bytosti, v bohu neuvěřitelné síly.

Skoro po roce se pak narodilo dítě - chlapec, který se jednoho dne stane Císařem. Jeho původní jméno již zůstane navždy utajeno, avšak v prastarých kánonech jsou odkazy naznačující, že se Císař narodil v osmém tisíciletí před Kristem kdesi v Anatolii. Vyrostl v izolované a chudé oblasti a jsou známy pověsti, že byl schopen zastavit své vlastní stárnutí a měl též nepřeberné psychické schopnosti.

Po mnoha letech, jak Císař rostl v moudrosti a rozhledu, intuitivně věděl o korupci stvořené lidským chováním a rozhodl se vše napravit. Vždy zůstával v pozadí, usnadňoval některé nejdůležitější změny lidského rodu a hlavně vedl a ochraňoval lidskou rasu.

První zmínka o Císaři se nachází v imperiálních záznamech, když ovládl Terru po Věku sváru (někdy v 29. tisíciletí). Užití geneticky upravených válečníků umožnilo Císaři znovu sjednotit obyvatele Země a obrátit zrak ke hvězdám. S pomocí Adeptus Mechanicus na Marsu vytvořil Císař první vesmírné mariňáky a flotily mezihvězdných lodí na přepravu jeho armád do nejvzdálenějších koutů galaxie.

Císař také stvořil primarchy, ze kterých byl vyvinut genetický štěp mariňáků, avšak zárodky primarchů byly z neznámých důvodů roztroušeny po celé galaxii.

 

Velká křížová výprava

Císař měl velikou vizi: sjednotit části lidstva nacházející se po celé galaxii a izolované od ostatních během Věku sváru. V prvních dnech Velké kruciáty bojoval císař v první řadě a vedl své geneticky upravené válečníky do boje. Jak se další a další světy dostávaly pod nadvládu rozpínajícího se lidského Impéria, Císař znovu objevil své ztracené primarchy, jejichž genetický vzorek byl použit pro stabilizaci procesu vytváření vesmírných mariňáků.
 Jak šel čas, Císař se vrátil do svých podzemních laboratoří na Zemi, aby pracoval na neznámých projektech a nechal své "syny" primarchy, aby tažení vedli sami. Největším z nich byl Horus, první primarcha objevený Císařem.

Císař

Horovo Kacířství

Konec Velké křížové výpravy přišel s pohromou zvanou Horovo Kacířství, když se Horus obrátil proti Císaři. Pod Horovým vedením bylo obráceno k uctíváni Chaosu devět mariňáckých legií a nespočet regimentů imperiální armády. V celé galaxii se pak rozhořela dlouhá občanská válka.

Přestože Horus začal obléhat Zemi, Císař stále věřil, že by Horus mohl být napraven a podržel si toto přesvědčení i ve chvíli, kdy svedl s Horem souboj. Avšak Císař podcenil moc, jež Horus obdržel od bohů Chaosu. To s spolu s nechutí ublížit člověku, který byl kdysi jeho nejbližším synem, zapříčinilo, že v souboji s Horem utržil mnoho vážných bojových zranění. Jak Horus stál nad Císařovým zničeným tělem, vstoupil do místnosti mariňák v terminátoří zbroji. Horus ho jediným pohledem zaživa stáhl z kůže. Terminátorova oběť přesvědčila Císaře, jak hluboce propadl Horus silám temnot. Stvořil psychický útok nevídané síly namířený proti Horovi. Na zlomek sekundy pocítil Císař návrat Horova rozumu, jak poslední zbytky Chaosu odpluly pryč těsně předtím, než byl Horus zničen a jeho duše vymazána z reality.

Primarcha Imperiálních Pěstí Rogal Dorn poté našel Císaře a vzal jej zpět na Zemi, kde dostal instrukce jak zkonstruovat Zlatý trůn (ten pak vytvořili členové Adeptus Mechanicus), kde Císař spočívá do dnešních dnů.

 

Současnost

Císařovo polámané tělo bylo objeveno Rogalem Dornem, který pak podle Císařových instrukcí dohlížel na budování Zlatého trůnu, tajemného zařízení technomancie umožňující udržet Císařovu duši. Císař zůstal na trůně od svého "usednutí" do dnešních dnů, není ani mrtvý, ani živý. Zlatý trůn je složité život podporující zařízení nacházející se v Císařském paláci. Samotný Zlatý trůn je pak uložen v Sanctum Imperialis, chráněné Císařovou osobní gardou, také známou jako Adeptus Custodes.

Císařova psychická forma je uchována a jeho životní funkce jsou stále obnovovány pečlivě udržovaným zařízením.

Zlatý trůn je také napojen na masivní warpový maják známý jako Astronomican, který generuje systém signálů zajišťující možnost nadsvětelného cestování Immateriem a s jehož pomocí jsou astropati schopni navigace. Sám Císař tento signál, známý též jako Paprsek naděje nebo Zlatá cesta, vytváří, ale velká část energie potřebná na provoz tohoto zařízení je dodávána "chórem" deseti tisíc lidských psykerů. Životní síla psykerů je pak stravována několik měsíců a náhrady jsou stále dopravovány na Terru nechvalně známými temnými loděmi Inkvizice.

 

Náboženské aspekty

Císař, obecně znám jako "Nesmrtelný Bůh-Císař lidstva", je uctíván jako všudypřítomné božstvo většinou obyvatel Impéria. Víra i uctívání je udržováno a podporováno Impériem a neposlušnost je ve většině případů trestána smrtí. Občané Impéria věří, že je Císař vede a dohlíží na ně, je štítem ochraňujícím je od nejhorších démonů a hrůz Immateria.

Nejvýznamnější výjimkou této víry jsou vesmírní mariňáci, kteří lépe znají Císařův původ, ctí Císaře jako skvělého válečníka a vůdce, ale neuznávají ho jako boha ve stejném smyslu jako většina průměrných obyvatel Impéria. Přesto existují některé kapituly, které v božskou podstatu Císaře věří. I když se občas objeví zprávy, že Císař je dávno mrtvý a Zlatý trůn není nic jiného, než prázdná schránka v přístroji sloužící k oklamání nesčetných mas, jsou záhy popřeny Inkvizicí jako kacířství. Avšak je známo, že astropati musí být zvláštním způsobem připoutáni k Císařově duši, aby měli energii na komunikaci mezi světy, takže pokud existují astropati, musí existovat i Císař.

V některých částech inkvizičních spisků je naznačeno, že Zlatý trůn byl původně pouze dočasná schránka sloužící k napravení Císařových zranění, ale některé části inkvizice a nově vytvořená Nejvyšší rada Terry se spikly a nechaly císaře uvězněného na trůně. Pravděpodobně cítily, že Císařův návrat tak brzo po Horově Herezi by mohl destabilizovat Impérium a vést k další občanské válce, kterou by Impérium nemuselo přežít. Také se obávají možné změny Císařovy psychiky a sil vzhledem k uložení Císařova těla ve stázi a odpoutání jeho psychické esence od reálného vesmíru. Avšak ti, kteří znají pravdu o Císařově původu a o jeho narození v Anatolii, věří, že musí zemřít, aby se mohl znovu narodit. Zajímavé je, že bůh Chaosu Tzeentch, jeden z netvorů nejvíce obdařených vědomostmi, se velice zajímá o to, co se stane, kdyby Císař zemřel.

Jsou však pověsti, že Císař chodí po zemi mezi svými lidmi. Na nespočetných světech je uctíván jako bůh a ve vesmíru, kde bohové jsou jen tolik reální, na kolik v ně věříme, si bohové berou sílu právě z víry. Je silně pravděpodobné, že Císař je na dvou místech současně, jednou jako muž, který byl vůdcem a stvořitelem vesmírných mariňáků, podruhé pak stále sedící polomrtvý bůh Impéria.

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.