Pro porozumění cadianskému lidu a jeho životnímu způsobu je třeba se vrátit zpět o 10 tisíc let do času ztraceného v legendách, času války a krve známého jako Horova Hereze. Císař a jeho potomci, primarchové, stáli bok po boku a vytvářeli říši mezi hvězdami v čase hrdinů. Každý primarcha vedl legii Císařových nejlepších bojovníků, geneticky vylepšených válečníků známých jako vesmírní mariňáci, kteří bojovali, aby osvobodili lidský vesmír ze spárů cizáků, Chaosu a všech druhů hrůzných nepřátel. Každý primarcha byl nadlidskou osobou, bohem mezi lidmi, ale stejně jako lidé i primarchové mohli trpět žárlivostí, zlobou a marnivostí. Takový byl osud Vojevůdce Hora, Císařova nejoblíbenějšího syna a primarchy Měsíčních Vlků.
Chaos korumpoval Hora tak jemně a pozvolna, že si neuvědomoval svůj sestup ke zlu, než ho úplně pozřelo. Taková byla Horova schopnost manipulování jiných pro uposlechnutí svého rozkazu, že zkorumpoval celou polovinu legií pro svou věc a vedl je v rebelii proti Císaři. Jak vypuklo nepřátelství, začalo být jasné, že kořeny se rozšířily mnohem dál než kdokoliv mohl považovat za možné, když se imperiální garda regiment po regimentu přidávala k Horovi. Členové Adeptus Mechanicus se v rebelii rozdělili a celé titánské legie roztáhly prapory s rouhačskými runami bohů Chaosu. Horus zaútočil bez slitování a vedl síly svých kdysi bratří vesmírných mariňáků před sebou. Zanedlouho Horův postup dospěl do srdce Císařova panství; jeho válečné lodi zničily válečnou flotilu Solar, smetly lunární opevnění a nechaly tak Terru prakticky nechráněnou.
Hordy Chaosu přistály na svaté půdě Terry se zrádcovskými vesmírnými mariňáky, belhajícími se mutanty a množstvím kultistů. Bitva zuřila po mnoho týdnů s počtem obětí šplhajícím se k milionům. Všude byly Císařovy síly zatlačovány zpět, ucpávaly síně Císařského paláce mrtvými, jak bojovaly o každý metr země. Nakonec zrádci prolomili poslední hradby paláce a konec se zdál jistým. Horus byl mistr stratég, ale v této chvíli udělal fatální chybu. S vědomím, že se blíží imperiální posily v čele s Temnými Anděly a Hvězdnými Vlky, věděl, že musí brzy obléhání Císařského paláce ukončit. Horus přesunul svou bitevní bárku na nízký orbit a přikázal snížit štíty. Zda byl tento čin nezodpovědným riskem nebo poslední ukázkou Horova lidství, se nikdy nezjistí. Nicméně, při takové příležitosti se Císař rozhodl bojovat s Horem.
Císař a dva z jeho nejoddanějších primarchů, Sanguinius z Krvavých Andělů a Rogal Dorn z Imperiálních Pěstí, se teleportovali na Horovu vlajkovou loď se svými nejdůvěryhodnějšími válečníky. Našli plavidlo změněné silami Chaosu, na němž šlo jen stěží rozpoznat, že bylo vytvořeno lidmi. Ďábelská kouzla rozptýlila Císařovy síly po lodi. Když Císař nakonec čelil Horovi, našel Vojevůdce stát nad zničeným tělem Sanguinia. Císař bojoval s Horem každým představitelným způsobem - fyzicky, spirituálně i psychicky - s válkou zničenou planetou pod sebou jako cenou pro vítěze. Bitva byla dlouhá, ale nakonec byl Císař schopen porazit Hora, ačkoli to stálo většinu Císařova lidství. V závěru bitvy bylo Císařovo tělo jen o trochu více než jen polámanou schránkou. Rogal Dorn našel Císařovo zbité tělo a vrátil ho na Zemi, načež byl pravý pán Impéria položen na Zlatý trůn, který obsahuje jeho životní sílu do dnešních dnů.
Poražené zrádcovské síly se s Horovou smrtí zhroutily a neuspořádaně prchly od bran Terry, která nakonec jen těsně unikla jejich sevření. Některé z loajálních sil se shromáždily a daly se do pronásledování, ale většina zůstala na Teře, aby oslavila své velké vítězství. Mnoho rebelů bylo popraveno, ale většina ze zrádcovských legií uprchla do části vesmíru známé jako Oko Teroru, oblasti, kde se realita mísí se šílenstvím a divoká energie warpu teče do skutečného vesmíru v rychle kroužícím víru. Zde bohové Chaosu vládnou nad nespočtem planet, z nichž jsou všechny změněny podle svých vlastních hrůzných aspektů, a právě zde zrádcovské legie našly útočiště před svými pronásledovateli, izolované před galaxií mocnými warpovými bouřemi.
