Bouře Chaosu: Vzestup Archaona

"Bojte se mě, smrtelníci, neboť já jsem Vyvolený Chaosu, záhuba Světa. Stojí za mnou armády samotných bohů a slabošské říše i národy padnou z mé vůle a pod mým mečem."

Archaon, Pán konce věků

 

Úvod

Civilizované časy minuly. Toto je temný věk, krvavý věk, věk démonů a magie. Je to věk boje, smrti i konce světa. Mezi vším ohněm, plameny a zběsilostí je to také věk mocných hrdinů, smělých skutků a velké odvahy...

Bouře Chaosu byl konflikt obřích rozměrů, překonávající i Velkou válku proti Chaosu vybojovanou o dvě stě let dříve, který po celém Starém světě roznesl smrt a zkázu. Tento největší vpád armád Chaosu, jaký nikdo neviděl od dob Magna Pobožného, vedl šampion a Vyvolený temných bohů Archaon, Pán konce věků, který v jejich čele vtrhl do Starého světa.

Boje vyvrcholily roku 2523 říšského kalendáře, a ačkoli byly síly Chaosu téměř zničeny a vyhnány, Říše zůstala vyčerpaná, nejednotná a nebezpečně blízko zhroucení. Vyvolený Chaosu Archaon ovšem přežil a zůstal velmi nebezpečnou hrozbou. Byla to doba velkého utrpení, kdy se vršily pohřební hranice tak velké, že doutnaly celé měsíce, a kdy nepřítel vyplenil nespočet sídel, vesnic i velkých měst. Ale ani po bojích nebyla situace o mnoho lepší. Svět již dlouho stál na pokraji zničení a od zhroucení bran Prastarých směřoval k nevyhnutelnému pádu.

 

Vzestup Archaona

Archaon byl Sigmarův templář narozený jen pár let po velkém vítězství Magna Pobožného nad Asavarem Kulem. Mladý templář, jehož pravé jméno bylo dávno ztraceno, ničil zlo, kdekoli na něj narazil. Bohužel však při hledání pravdy pro vyvrácení lží Chaosu četl i temné svazky, jako byla Božská kniha proroctví Necrodoma Šíleného obsahující kacířské texty o sigmaritském náboženství a o skutečné povaze Chaosu. Temné vědomosti v ní ukryté byly na jeho smrtelnou mysl příliš, a tak jednoho dne rukopis spálil, podpálil i chrám, ve kterém byl, a uprchl, volaje přitom na bohy a nazývaje je lháři. Hned na to zabil svou rodinu, své přátele a uprchl do Pustin Chaosu, kde se zaprodal temným bohům s jediným přáním - zničit svět a pomstít se tomu, kdo ho oklamal, tedy Sigmarovi.

 

"Šestero pokladů bude mít, v jiném světě ukovaných. Koruna na jeho hlavě všechno zří a oko věčně otevřené zkázu předpoví. Pak do světa vyjede a čtyři v jedno se spojí. Pět bude legií zmaru a svět sezná, že konečně nastal den poslední války. Z blížícího se konce vzejde prostý hoch. Živ bude hněvem a vínem jeho bude krev. Zkrocená zem zrodí mocného bojovníka a nákaza bude mu zhoubou i záchranou shůry seslanou. A vyvoleným stane se králův syn, jenž mocí se bude skvět a slávou své jméno ozdobí. A s koncem všech věků Starý padne, sťat rukou Nového."

Proroctví osudu z Božské knihy proroctví

 

Před samotným vypuknutím invaze se Archaonovi, teď už mocnému válečníkovi Chaosu, po staletích epického hledání podařilo získat šest pokladů Chaosu popsaných v Božské knize proroctví, čímž se stal Vyvoleným Chaosu a vojevůdcem temných armád.

V dalekém Naggarothu poklekl před Oltářem nejvyšší temnoty a bohové na jeho čelo napsali svůj znak. Poté na černé lodi vyplul hluboko do Moře Chaosu a z neznámé země si přivezl Morkarovo brnění patřící prvnímu Vyvolenému. Na nejvyšších vrcholcích Norsky zabil draka Chaosu jménem Ohnivý tesák a v jeho pokladu nalezl Sheerianovo oko, jedinou cennost, kterou si z něj odnesl. V srdci severu u Bran Chaosu bojoval s dalšími mocnými válečníky o právo zkrotit démonického koně Dorghara, oře apokalypsy ukradeného arcidémonovi Agrammonovi. Na Chiméřině vrchovině si z rukou nejstaršího dračího ogra, Krakanroka Černého, vybojoval Zabíječe králů, meč, v němž byl druhým Vyvoleným - Vangelem - spoután arcidémon U'zuhl.

Tak to alespoň vyprávějí severské legendy. Časem jeho věci přísahala věrnost řada norských kmenů a jeho armáda postupně rostla a stejně tak věhlas jeho družiny - Mečů Chaosu. 

Jeho proslulost se stala tak velkou a hrozivou, až se arcilektor Sigmarova kultu Kurt Mannfeld rozhodl zbavit konečně svět Archaonova zla a shromáždil menší armádu. Mannfeld nebyl jediným, kdo se o to pokusil - Archaon tak již dříve zabil mnoho Sigmarových válečníků, například Manfreda z Nulnu. Arcilektor se s Archaonem střetl v bitvě trvající tři dny, na jejímž konci zůstal z říšských vojáků jako jediný naživu Mannfeld. Charismatický Archaon svou ohromnou inteligencí a obratným klamem získal Mannfelda na svou stranu a odpadlý arcilektor se pak stal jedním z jeho nejhorlivějších následovníků.

Boj říšských vojáků s vyznavači Chaosu

Jen jeden poslední artefakt mu stále unikal. Archaon rychle odcestoval do Hor konce světa, kde ležel První chrám Chaosu. Právě zde první smrtelník zavrhl svůj život a duši výměnou za moc a nesmrtelnost. Archaonovi se zde jako posel bohů zjevil pán démonů Be'lakor. Archaon zanechal svou armádu v údolích a opatrně následoval stínovou podobu Be'lakora, která jej však hodlala zradit. Vyvolený se zde podrobil nekonečným zkouškám, aby naposled dokázal, že je svého postavení hoden.

V bezedné jeskyni bojoval s démony i s vábením bohů. Nurgle deformoval jeho tělo. Bůh Tzeentch naplňoval jeho mysl vizemi budoucí slávy. Před Archaonem se dokonce objevil sám Slaanesh, kterému nikdo nemůže odolat, a nabídl mu místo po svém boku a věčné potěšení. Pokoušený Archaon dokázal to, co žádný smrtelník před ním, a své touze se vzepřel. Poslední zkouška se nacházela až na samém konci jeho cesty, za krvavým jezerem plným lebek. Zde se Archaon utkal s mocným krvežíznivcem, Khornovým arcidémonem, a v zuřivém souboji nakonec díky démonovi spoutaném v Zabíječi králů zvítězil.

Tělesně i duševně otřesený Archaon, který téměř podlehl utrženým zraněním, konečně získal Korunu nadvlády. V zadní části svatyně stál trůn a na něm seděla rozložená mrtvola. Na vrcholu lebky byla nasazena Koruna. Archaon ji z lebky sundal, pozvedl do vzduchu a rány se mu okamžitě začaly hojit.

Když mu ji Be'lakor, jenž si ji chtěl po jeho smrti přivlastnit, s nenávistí položil na hlavu, objevila se na nebesích dvouocasá kometa. Archaon si z krku sundal Sheerianovo oko a spojil jej s Korunou. Pomazán jako Pán konce věků Archaon slíbil zničit svět. Dvouocasá kometa ve světě vyvolala velké pozdvižení. Někteří ji pokládali za symbol spásy, jiní za špatné znamení. V Altdorfu vypukly rozsáhlé nepokoje. 

Archaonovi se podařilo sjednotit další kmeny seveřanů žijících ve stínu království Chaosu a spolu se svým kapitánem Cromem Dobyvatelem vyrazil pokořit Starý svět. Jeho prvním a hlavním cílem bylo dobýt Middenheim, kde hodlal vstoupit do posvátných plamenů Ulrikových, získat tak jeho sílu a moc a stát se bohem.

V následujícím roce Archaonova část hordy vedená Surthou Lenkem napadla Kislev. Tento útok byl pouze předzvěstí mnohem většího vpádu. Válečníci temných bohů dobyli Wolfenburg, ale nakonec byli poraženi u Mazhorodu. Boje skončily a chvíli se zdálo, že hrozba byla zažehnána, ale zničené nepřátelské síly byly jen pouhý předvoj.

Kislev byl prvním národem, který pocítil sílu Bouře Chaosu a byl jí naprosto zdevastován. Archaon prošel zpustošeným severem a soustředil se výhradně na Říši - zejména pak na Middenheim. Nechal za sebou malou armádu pod vedením D'aggorna, která měla dál obléhat Kislev, a sám vedl své hordy proti Erengradu. Kislevané vzdorovali celý týden, než se norským lodím podařilo prorazit do města. Obránci Erengradu, neschopni bojovat na dvou frontách najednou, pak byli rychle pobiti. Několika z nich se podařilo uniknout na lodích nebo prchnout do divočiny.

Démon Be'lakor, Temný kníže a první pán démonů, prokletý za svou aroganci Tzeentchem, se po korunování Archaona oprostil od trestu bohů Chaosu, shromáždil obrovskou armádu démonických stvůr a také vyrazil směrem k Middenheimu. Jaké však byly jeho záměry a jak pevné bylo jeho spojenectví s Archaonem, tím si nikdo nemohl být jistý. Mezitím Archaon našel mocné spojence v trpaslících Chaosu, kteří vybavili jeho armádu ničivými pekelnými kanóny schopnými zničit zdi i těch nejsilnějších pevností.

Hordy skavenů z Pekelné jámy a tunelů pod Middenheimem se připravily vyrazit ze svých podzemních skrýší a znovu ukázat moc svého podzemního světa. Zatímco se nesčetné armády Chaosu blížily k Říši, Pekelná jáma, vzpamatovávající se z Grimgorova útoku, musela čelit další hrozbě. Pán pevnosti - Throt - napadl jeden ze seveřanských kmenů a po dlouhém boji se obě strany ocitly na mrtvém bodě. Situace se však změnila s příchodem tajemných čarodějů Chaosu. Ti navrhli Throtovi spojenectví a k nabídce mu jako dar přidali dotyčný kmen, aby si s ním mohl naložit podle libosti. Throt dlouho nepřemýšlel a souhlasil.

Zatím se zdálo, že se rasa skavenů jednoznačně postavila na Archaonovu stranu. Klan Tvůrců pro něj vyšlechtil jednotky tvrdých válečníků zvaných Stahovači, vycvičených ke ztečím proti hradbám opevněných měst. Klan Eshin podnikal diverzní akce proti vysoce postaveným osobám a pomoc přislíbili i moroví mniši Morového klanu. U skavenů ale nikdy nejsou skutečné zájmy zřejmé na první pohled. Říkalo se, že se z dálného východu na rozkaz Rady třinácti vrátil Snikch Zabiják, aby se zhostil zatím tajného úkolu. Skaveni se navíc začali seskupovat pod Middenheimem.

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.