Na východ od Velkého soutoku kraj klesá a les se stává roztroušenějším a nesouvislejším, načež se znovu zvedne do pustých výšin Holých kopců. Oblast lemuje řeku Narn a mnohé skalnaté brody křižující tuto mělkou řeku vedly k tomu, že se o oblasti mluví jako o Taalbrodské nížině.
Ač se v Taalbrodu najdou nějaké osady, většina lemuje Kemperbadskou silnici a oblast je obecně řídce osídlena. Říční břehy nejsou zdaleka tak zalidněny jako ty Talabecu. Hlavním důvodem je povaha země, která je kamenitá a nevhodná pro obdělávání. Mírné lesy hraničící s Taalbrodem jsou domovem potulných tlup lupičů, ale hlubší lesy jsou známé zamořením bestiáky.
Vody řeky Narn tečou z Holých kopců na východ a mnozí věří, že jsou poskvrněny. Jisté je, že mnoho ryb chycených v řece je postižených mutacemi a nemocemi. Některé podle místních mají více očí, zatímco jiné mají znetvořené, seschlé a znepokojivé končetiny podobné lidským. S obecnou úrovní pověrčivosti v oblasti mnohé takové úlovky skončí na trhu a u večerní tabule navzdory zákazům jejich pojídání. Možná je to právě výsledkem pojídání těchto zkažených jídel místními, že je v oblasti vysoký výskyt mutací u novorozenců a lovci čarodějnic jsou nuceni konat pravidelné návštěvy v místních zaostalých vesnicích a městečkách, aby hlídali, aby se tato nečistá zkaženost nestala všeobecnou.
Jakoby chtěly způsobit ještě větší strasti nížinám, lesy jsou známé jako domov všech druhů podivných a nepřirozených tvorů. Ti putují z Holých kopců sledujíce proud řeky Narn, než vlezou do hlubokých lesů na západě. Tato obrovská, nepřetržitá plocha lesa je zřídka navštěvována, její hlubiny jsou lidmi téměř nezmapovány. Jaké zlo přitahuje tak odporné stvůry, není známo, ač jeho moc zjevně roste pod mechem obrostlými pažemi lesních stromů.
Chrám Nespravedlivého ticha
Vystavěn k poctě silám, jejichž jména je zakázáno vyslovit, byl chrám starý už za Sigmarova panování a celá staletí byl nečinný. Jen když síly Říše Chaosu rostou, jsou uctívači přitahováni do chrámu uposlechnuvše příkaz, na nějž si nikdo z nich nevzpomíná. Chrám byl prázdný od poslední Velké války proti Chaosu, ale věrní znovu přicházejí.
Jižní Zelené srdce
Zelené srdce je tak velké, že se táhne až do Taalbrodské nížiny. Ale kde je na severu všude nepřirozeně zelené a plné života, jižní část je jiná a les zde je tichým, plným tísnivé zloby. Nefritoví a jantaroví čarodějové, kteří si v blízkosti založili domov, říkají, že se tyto oblasti zvětšují a zmenšují, jednou je větší jedna, jindy druhá, jakoby zde byly v neustálém zápase o držení těchto magií nasáklých mýtin uzavřeny dvě velké soupeřící síly.
