Takřka nic není známo o kapitule Plamenných Sokolů, protože byli exkomunikováni během století po svém založení. Úvodní bojové zkoušky zahrnující kapitulu byly úžasným úspěchem a její členové byli umístěni do aktivní služby na Jižním okraji, se základnou na svém novém domovském světě Lethe. Jejich první střetnutí, s orky a eldarskými piráty, byly příslibem velké budoucnosti pro kapitulu, jelikož byli pozorováni jako vytrvalí a odvážní, dokonce i na vesmírné mariňáky.
Byla to bitva na Raffenburgově světě, kde se věci pro Plamenné Sokoly začaly vyvíjet špatným směrem. Na vrcholu bitvy, v této chvíli jejich největšího střetnutí, se první kompanie spontánně obětovala právě v nejtvrdším boji proti silám rebelů. S obavami, že čelí čarodějnictví, posílil velitelem kapituly čelní linii a poslal pro inkvizitora, který doprovázel imperiální armádu. Když pak dostal velitel zprávu od vesmírných mariňáků poslaných, aby posílili přední řady, o tom, že členové první kompanie nejsou mrtví, ale že vlastně bojují s obnovenou divokostí a jsou pokryti plameny, proti kterým jsou oni samotní imunní, prohlásil to za zázrak, dar seslaný Císařem.
Ikvizitor měl jiný názor. S vědomím, že nemůže Plamenné Sokoly napadnout ihned, počkal na svůj čas a byl svědkem toho, jak zbytek kapituly podstoupil stejnou změnu jako první kompanie.
Po úspěšném dokončení kampaně se Plamenní Sokolové se vrátili na Lethe ve slavnostní náladě, jelikož si byli jisti, že jejich schopnost je manifestací Císařovi přízně. Brzy poté, na inkvizitorův příkaz, napadli Lethe Šedí Rytíři a nemilosrdně zničili prokletou kapitolu. Existují domněnky, že malé množství Plamenných Sokolů toho dne uniklo, ale co se týká jejich nynější víry, není nic známo.
