Ultramariňáci bojovali s hordami tyranidů od doby, co úlová flotila Behemoth vpadla do panství Ultramar. K zastavení tyranidího náporu vytvořil kaplan Cassius elitní skupinu válečníků.
V 250 letech po příchodu úlové flotily Behemoth byl Ultramar bastionem Východního okraje. Znovu a znovu vyplouvali Ultramariňáci čelit tyranidům, ušetřovat ostatní hrůzy a smrti, která tyto nestvůry doprovází.
Ale cena byla mimořádně vysoká; během bitvy o Macragge byla první kompanie Ultramariňáků zcela zničena při hrdinné poslední obraně pod severní polární pevností. První kompanie obsahovala ty nejlepší bojovníky kapituly vybavené zbrojemi Terminator, vzácným a neustále ubývajícím prostředkem. Taková ztráta mužů a materiálu není jednoduše nahraditelná.
Ultramariňáci nikdy nedovolí takovým porážkám, jakkoli žalostným, aby je odklonily od plnění jejich povinností a pán kapituly Marneus Calgar okamžitě přikázal, že má být zrekrutována nová první kompanie. Kapitán Agemann z druhé kompanie byl poctěn velením nové první kompanie a, společně s Calgarem, začal dlouhý náročný proces jejího znovuvybudování.
Následky Macragge
Povrch Macragge byl zjizven tyranidím útokem, neboť nebylo v dalekém okolí světa, který by byl více postižen. Poté co byly zbytky mrtvých cizáků zničeny nebo přeneseny ke studiu, byla planeta očištěna jak Inkvizicí, tak Ultramariňáky. Mrtví z řad Ultramariňáků byli neseni v zasmušilém procesí z hlubin severní obranné pevnosti a vráceni se všemi poctami do pevnosti Hera, kde sám Marneus Calgar vyryl jejich jména do zdí Chrámu Nápravy.
Během následujícího století techmariňáci Ultramariňáků rituálně opravovali poškození způsobená terminátorským zbrojích mrtvých bojovníků. Útok tyranidů šeredně poničil tuto svatou bojovou výbavu a velká byla námaha podniknutá každým z techmariňáků, který se pokoušel obnovit jeden z obleků do jeho původní slávy. Ale samotná zbroj není pro válečníka dostatečnou, aby mohl bojovat s nepřáteli lidstva; musí mít ještě trénink, schopnosti, rozhodnost a, nadevše ostatní, odvahu a čest.
Světy tvořící Ultramar nijak neztenčily svůj přísun nováčků, ale iniciační proces zabírá mnoho let a dokonce i poté jsou potřeba desetiletí bojových zkušeností, aby bojovníky ztvrdily dostatečně na krutosti války, a teprve pak jsou uznáni hodnotnými členy kapituly. Pro urychlení tohoto procesu nabídl Marneus Calgar své bojovníky k dočasné službě v Hlídce Smrti, bojové sekci Ordo Xenos. Ordo Xenos totiž dává jistotu, že je na Východním okraji každou chvíli zapleten ve vykořeňování cizácké nákazy, takže Ultramariňáci k němu přiřazení brzy získali své zkušenosti.
Ultramariňáci pod Ordo Xenos poznali skutečnou bitvu. Jelikož byli na Galaktickém východě, prostoru, který zažil mnoho útoků úlových flotil, zkušenosti, které z těchto válečníků udělaly veterány, často přišly z bojů s tyranidy. Pod osobním vedením kaplana Cassia vznikala nová elita. Známí jako veteráni Tyranidí války, tyto nové jednotky byly pro Ultramariňáky odchylkou, jelikož právě jejich kapitula je známa tím, že téměř jakákoliv zvláštní specializace je neslýchaná. Dva faktory dodaly váhy argumentům k jejich vytvoření: prvním byla nutnost mít veteránskou kompanii v plné síle a druhým byl fakt, že kapitula cítila k tyranidům hlubokou zášť.
Konkláve Hery
Možná nepřekvapivě zde byl odpor k přijetí veteránů Tyranidí války do řad Ultramariňáků. Ačkoli samotný mistr svatosti urgoval za vytvoření takových jednotek, mnozí z mistrů prostestovali, že to není schváleno Codexem Astartes a tudíž je to nemyslitelné. Argumenty jak pro, tak proti vytvoření jednotek veteránů Tyranidí války létaly ze strany na stranu, ale nebylo množno dosáhnout jakéhokoli rozhodnutí. Nakonec Marneus Calgar prohlásil, že tyto argumenty, ať zapříčiňují spíše teoretickou debatu nad původem Codexu Astartes a záměrech Roboute Gullimana, jsou naprosto bezpředmětné. V pokusu překročit tento mrtvý bod, nařídil pán kapituly, že se všichni bojovníci Ultramariňáků mohou k tomuto problému vyjádřit na velké slavnosti Vzpomínky, při které kapitula vzdává čest těm, kteří padli, aby porazili tyranidy z úlové flotily Behemoth.
Ultramariňáci přicházeli z šiřoka daleka, aby se zúčastnili Konkláve Hery a Marneus Calgar čekal až dorazí tak mnoho válečníků, jak je možné, než začal s jednáním ve stínu samotného velkého primarchy. Každému mariňákovi bylo povoleno, aby vyjádřil své mínění na včlenění veteránů Tyranidích válek do kapituly a před pánem kapituly bylo představeno mnoho názorů a pohledů. Kaplan Cassius a kapitán Agemman z první kompanie zaníceně mluvili o jejich hodnotě a dokonce před konklávi přivedli přeživšího válečníka Císařových Kos, aby mluvil o tom, co viděl a co se naučil v boji proti tyranidům. Konkláve pokračovala po mnoho měsíců, válečníci, kteří se nemohli dostat na Macragge, než začala, nyní doráželi a pronášeli své vlastní názory na tuto otázku. Nakonec lord Calgar řekl, že slyšel vše, co potřeboval a odešel do svých komnat na vrcholku obrovské pevnosti, aby o tomto případě uvažoval.
Po mnoho dní a nocí pán kapituly Ultramariňáků přemýšlel o velmi se lišících pohledech na věc, které byly předneseny na konklávi, modlil se a postil se, aby získal vedení Robouta Guillimana a Císaře. V ranním úsvitu 40. dne vyšel lord Calgar ze svých komnat, když na Macragge dorazila informace o tyranidích tvorech útočících na osadu na Espandoru - monstrech schovaných v Ultramaru po bitvě s Behemothem. Calgar to vzal jako znamení a prohlásil před svými shromážděnými bojovníky, že veteráni Tyranidí války se opravdu mohou stát součástí vojenské organizační struktury Ultramariňáků. Toto nové zamoření bude jejich první zkouškou a pokud budou úspěšní, všem dokáží svou užitečnost.
Vyčištění Espandoru
Espandor je řídce osídlený svět, který se skládá zejména z hustých lesů a vzájemně vzdálených zemědělských komplexů. Místní domobrana odhalila tyranidí líheň v lese, odříznutou a izolovanou, která ale rostla a sílila každým dnem. Několik blízkých komunit bylo zničeno a populace netvorů dosáhla kritické úrovně. Bylo jen otázkou času, než bude na jejich zastavení příliš pozdě. Cassius shromáždil bojovníky, který bojovali s tyranidy nejvíce a, společně s kapitánem Agemmanem, je začal trénovat ke společnému boji a používání specializovaných zbraní, u kterých se ukázalo, že jsou nejlepší kombinací pro vypořádání se s hrozbou tyranidů.
Při příchodu na Espandor Ultramariňáci zjistili, že bylo tyranidy zničeno ještě víc komunit. Místní planetární obranné síly nebyly ze strachu z přepadu schopny ulovit tyto netvory a to ani když se tito tvorové vraceli zpět do lesů. Ultramariňáci se vylodili poblíž Kondorova Obzoru, jednoho z největších zemědělských komplexů na Espadoru a, doposud, bezpečného útočiště pro rozptýlenou populaci. Cassius okamžitě rozdělil své bojovníky do tří oddílů a společně s kapitánem Agemmanem je vedl do místa nejnedávnějších tyranidích útoků. S vyhledávacími systémy upravenými k odhalování stop tyranidích feromonů byli Ultramariňáci schopni sledovat cizáky do hlubin lesa. Tato stopa je vedla mnoho mil a nakonec končila u obrovské bioorganické struktury zavěšené mezi stromy a připomínající obrovský úl. Syčící tyranidí nestvůry se vyvalily z úlu a napadly Ultramariňáky, ale s plamenomety a disciplinovanou palbou z těžkých bolterů byli tyranidi brzy donuceni ustoupit a Ultramariňáci je pronásledovali až do té podivné stavby.
Uvnitř byla spleť jeskyní vytvořená z želatinózního slizkého materiálu - každý tunel byl potenciálním úkrytem pro tyranidího netvora. S obrovskou disciplínou se Ultramariňáci probojovávali úlem směrem dolů, očišťovali a spalovali cokoliv, na co narazili. V srdci úlu nalezli zraněného tvora, který zjevně nadále sloužil jako cosi podobného vůdčímu zvířeti. Pouze jeho zmrzačující zranění zabránila tyranidům rozšířit se víc po povrchu planety, nicméně snad právě proto ho tato cizácká monstra bránila více než kteréhokoli předtím. Ultramariňáci si ovšem skrz ně probojovali svou cestu a sám kapitán Agemman zabil vůdčího tvora. Expertízy provedené v minulých bojích s tyranidy se ukázaly cennými, neboť každý z válečníků přesně věděl kam zasáhnout svého nepřítele, aby mu způsobil co největší zranění, a porozuměl způsobu, jakým cizáci bojují. Takové byly jejich schopnosti a trénink, že v této bitvě nebyl ztracen ani jediný bojovník. Po vymýcení cizáků byl úl a jeho okolí zničeny bombardováním z orbitu, aby bylo zajištěno, že nezůstane jediná známka cizáckého zamoření.
Po návratu na Macragge nemohla být cena veteránů Tyranidí války zpochybněna a jejich včlenění do Codexu Astartes bylo formálně uznáno všemi pány. Brzy poté byly expertízy získané v bojích s tyranidi zahrnuty do tréninku všech vesmírných mariňáků kapituly Ultramariňáků. Ti, kteří vynikají na válečných polích jsou nyní druhotně přidělováni do podobných jednotek, aby viděli akce proti tyranidům a ještě více si tak rozšířili své schopnosti.
Bojová doktrína
Tyranidí lovci bojují se směsí zbraní na blízko a na velkou vzdálenost, což nejlépe ilustruje způsob, jak porazit tyranidy. Nesou speciální munici pro těžké boltery, známou jako patrony Hellfire, která byla vyvinuta Magos Biologis Adeptus Mechnicus pracujícími ve spolupráci s Ordo Xenos. Tyto patrony jsou navrženy k roztříštění po nárazu, rozpárání svých cílů pomocí tisíců jehliček pokrytých silnou mutagenní kyselinou - smrtelnou i tyranidům. Plamenomety jsou důležitou součástí jejich výzbroje, jelikož tyto celoplošné zbraně jsou smrtelné pro menší, ale neméně nebezpečné, tyranidí organismy.
Ale střelba samotná by nikdy nestačila k zastavení tyranidího útoku a každý válečník je vysoce trénovaným v rozeznávání a napadání slabých míst tyranidího těla. Každý bojovník má své reflexy vybroušené do neuvěřitelných rozměrů, takže může lépe bojovat s tyranidy v soubojích na blízko. Navíc, veteráni Tyranidí války jsou trénovaní k používání krak granátů v bojích zblízka, což je něco obvyklého jen při napadání opancéřovaných strojů. Zjistili totiž, že velká tyranidí stvoření, která jsou příliš velká ke zničení normálními zbraněmi na boj zblízka, mohou být zničena pečlivě mířeným granátem na životně důležité místo.
Veteráni Tyranidí války jsou vycvičeni ke spolupráci s jinými jednotkami vesmírných mariňáků, aby využili svých schopností co nejefektivněji, přiváději velká hejna tyranidích stvůr před zbraně jednotek devastátorů nebo vedou ty menší na čepele útočných jednotek. S několika úspěšně zakončenými rozsáhlými boji se v současnosti zdá, že veteráni Tyranidí války jsou nyní ustálenou součástí kapituly Ultramariňáků.
"Rouhačství tyranidů je takové, že je přijatelné jen jedno řešení. Vyvraždění."
Kaplan Cassius, ultramariňácký mistr svátosti
