"V této obávané poušti, pod bledým pohledem měsíce, kráčí mrtví. V bezvětrných, tichých nocích straší v dunách. Hrozí svými zbraněmi v projevu výsměchu všemu živému a někdy děsivými vyprahlými hlasy, jako šumění zvadlého listí, šeptají jedno slovo, které si pamatují ze života, jméno jejich prastarého, temného pána. Šeptají jméno Nagash."
- Z Knihy mrtvých Abdula ben Rašida přeložil z arabštiny Heinrich Kemmler
Úvod
"Toto je temný věk, krvavý věk, věk démonů a magie. Je to věk boje, smrti i konce světa..."
Všechno začalo dávno před nástupem lidské civilizace, jak jí známe dnes. Příběh, do něž se ponoříme je starý 4 500 let. Na jihu Starého světa, mezi Arábií a Zlozeměmi, se rozkládalo bohaté a prosperující pouštní království zvané Nehekhara. V této zemi vládli kněžští králové, kteří sídlili v hlavním městě jménem Khemri. Po smrti byli tito vládcové mumifikováni a pohřbeni ve Velké Settrově pyramidě, který zbudoval toto velké město.
Nejvýznamnější kněz je ve starých textech znám pod jménem Nagash. Říká se, že se studoval tajemství temné magie od zajatých temných elfů a nakonec stvořil svou vlastní odnož jejich černého umění. Nagash měl velký sen, stát se nesmrtelným. Jeho duch byl silný a vůle nezničitelná. Po řadu dlouhých let bádal a experimentoval, až se mu podařilo vyvinout novou formu magie, nekromancii. Dovedl oživovat mrtvá těla a zvládl prodlužovat i svůj vlastní život. Toto umění mu dávalo neuvěřitelnou moc a kvůli ambicím se rozhodl stát se jediným vládcem celé říše svých předků. Bohužel, ačkoli nalezl cestu, jak si zachovat nesmrtelnou duši, neznal tajemství, jak zabránit, aby jeho tělo podlehlo času.
Dokonce i dnes znějí z hlubin historie hrůzostrašné příběhy o velkém nekromantovi, který povstal nade všemi, nevědomém stvoření prvních jedenácti upírů, Velkém rituálu, Nagashově pomstychtivé válce proti svému království, nechtěném stvoření Království hrobek a o soumraku lidstva. Jeho skutky jsou legendou. Toto je jeho příběh.
Nagashův vzestup
Nagash byl prvorozeným synem krále Khetepa z Khemri, pocházejícího z třetí generace vládců. V mládí se připojil k Nehekharskému pohřebnímu kultu a rychle se stal jeho veleknězem. Podobně jako všichni kněží pohřebního kultu, i on sám hledal prostředek k dosažení nesmrtelnosti. Navzdory své hodnosti velekněze ale toužil po ještě větší moci.
Ačkoli se Nagash již dobře vyznal v magickém nehekharsském balzamovacím umění, říká se, že až skupina zajatých temných elfů, kteří ztroskotali na pobřeží, měla zásadní význam v jeho pátrání po nesmrtelnosti. Jedním ze zajatců byla i čarodějka, která veleknězi po strašlivém mučení prozradila vše, co o magii věděla. Nagash se dozvěděl o Bráně Chaosu na dalekém severu a větrech magie, které se od ní šířily. A o tom jak mohou být využity pozorným praktikem.
Na rozdíl od kouzel praktikovaných v Khemri, která se spoléhala na přímluvu bohů, se Nagash dozvěděl, že smrtelníci mohou s magií manipulovat ve svůj prospěch. Také se dozvěděl o černé magii a o tom, jak se sráží v chaotit.
Když čarodějnice přežila svou užitečnost, popravil Nagash všechny její společníky, oslepil ji, zbavil ji jazyka a paží a zaživa pohřbil do otcovy pyramidy. Díky svým znalostem se tak velekněz stal jedním z mála lidí, kteří skutečně ovládli černou magii. Putoval nekropolemi Khemri, přivolávaje duchy zemřelých a díky svým novým vědomostem i démony, a naučil se velkým tajemstvím.
Po smrti jeho otce nastoupil na trůn Nagashův bratr Thutep a stal se vládcem Khemri. Ale velekněz byl už odhodlán dosáhnout absolutní moci. Jedné noci, když se mračna šířila po potemnělé obloze, zavraždil svého vlastního bratra a pohřbil jej spolu s otcem. Druhý den ráno prohlásil trůn Khemri za svůj. Nenašel se nikdo jiný, kdo by mu odporoval, a tak byl jeho vzestup nezpochybnitelný.
Nagash využil svých znalostí jako základ pro nový obor magie, který nazval nekromancií. Tato magie mu výrazně prodloužila život a umožňovala mu probudit těla mrtvých. Ovšem svou fyzickou podobu nemohl udržovat věčně. Nagash vládl Khemri hrůzou a přinutil bezpočet otroků k padesátileté práci, ve které byla z černého kamene vztyčena největší khemrijská pyramida, která se stala známou jako Nagashova Černá pyramida.
Nagash všechny své znalosti a poznatky sepsal lidskou krví do několika svazků z lidské kůže. Tyto svitky se staly známými jako Devět knih Nagashe. Mnoho dalších se do Khemri hrnulo za jím slíbeným příslibem nesmrtelnosti a moci. Jedním z největších byl Arkhan Černý, Nagashův hlavní pobočník, stejně jako třetina kněží v Khemri.
Nicméně ostatní kněžští králové Nehekhary byli zděšeni hrůzovládou, která s Nagashem začala, a rozzuření zkažeností, kterou přinesl, a ve strachu z hněvu bohů, povstali vládci dalších osmi měst, utvořili společnou alianci a svrhli Nagashe z jeho trůnu.
Silná armáda vedená Lahmizzarem z Lahmie pochodovala proti Khemri. Nagash ale využil nekromancie a sestavil hordy nemrtvých, tlupy kostlivců a mumií, které zničily útočící armády a vedeni Arkhanem plenily jejich města. Takováto věc byla ve smrti posedlé kultuře Nehekhary neslýchaná a považovaná za největší ohavnost. Vyděšeny myšlenkou boje prchaly tisíce lidí. Nicméně vše nebylo ztraceno. Ačkoli mnoho prchlo při pohledu na armády mrtvých, síly ostatních králů se spojily a nakonec Nagashe porazily, bohužel však nezabily.
