Úlová flotila Kraken

Kraken byl druhou velkou tyranidí úlovou flotilou, která napadla galaxii. Byl zodpovědný za Druhou tyranidí válku, počínající v roce 993.M41. Invaze samotná začala 250 let po poslední tyranidí válce a zničení úlové flotily Behemoth. Na galaktickém jihovýchodě byla v mezidobí držena silná vojenská přítomnost, jejíž potřeba začala být časem zpochybňována - námitkami, že Behemoth byl jediným zástupcem tyranidí rasy. Pokaždé, když se světy na východním okraji bouřily, byli to právě odpůrci zvýšené vojenské přítomnosti, kdo tvrdil, že to je z důvodu, že lidé jsou nespokojení z života pod neustálým vojenským tlakem.

Toto jednání členů Administrata začalo být podezřelé Inkvizici, která zahájila jejich vyšetřování, které odhalilo, že všichni tito adepti pocházeli z této oblasti nebo v ní delší dobu cestovali. To byla jediná vazba, kterou se podařilo odhalit - přitom bylo prokázáno, že se mnozí ani nikdy nesetkali. Někteří inkvizitoři byli dokonce posláni na samotné světy, aby prověřili ty, na kterých panovaly nepokoje. Výsledkem byla rozsáhlá čistka krytá podezřením ze zrady, které bylo nějakým způsobem spojeno s Východním okrajem. Desítky tisíc domnělých zrádců pak byly poslány do trestaneckých kolonií.

 

Předzvěst Krakenu, rebelie Icharu IV

V Impériu panovalo znepokojení ohledně povstání v této oblasti. Jedním z nich byla planeta známá jako Ichar IV. Ta měla velký význam pro operace na Východním okraji, neboť na ní byla postavena řada velkých továren a jednalo se o jeden z nečetných hustěji osídlených světů v Ultima Segmentum. Celá planeta přitom byla vyrvána z kontroly Impéria fundamentalistickou náboženskou skupinou nazývanou Bratrstvo. Už v dřívějších dobách se tomuto kultu podařilo získat si srdce a mysli obyvatelstva planety kázáním o návratu Císaře a příslibem příchodu lepších časů. To byla přitom přesně ta forma slibů chtěná dělníky továren, kteří ve svém životě nepoznali svobody. Bratrstvo tak brzy v chudých regionech planety budovalo četné misie a kaple.

Ecclesiarchie sledovala Bratrstvo kvůli jakýmkoli náznakům korupce nebo hereze, ale nic se nepodařilo odhalit. Nakonec bylo vydáno dokonce i povolení ke stavbě katedrály Bratrstva v Lomasu, největším městě na Icharu IV. Krátce po jejím dokončení začaly problémy; Bratrstvo odmítlo platit své desátky planetárnímu guvernérovi a nepovolovalo svým členům vstup do planetárních obranných sil. Kazatelé doslova vybičovali obyvatelstvo k šílenství s tvrzením, že se Císař brzy vrátí. Ulicemi začaly procházet milice Bratrstva, trestajíce "nevěřící" víc než skutečné kriminálníky.

Události dosáhly svého vrcholu, když propuklo povstání během masové demonstrace před velkou katedrálou. Nastoupili arbitrátoři Adeptus Arbites se svými silovými kladivy a potlačovacími štíty, ale byla na ně spuštěna palba z katedrály. Arbitrátoři palbu opětovali a zabili několik milicionářů Bratrstva. To rozlítilo dav, který se proti nim několikrát vrhnul, až nakonec donutil arbitrátory stáhnout se - zvláště když na místo dorážely další davy nespokojenců. Rebelie se poté šířila po planetě a většina sil Arbites byla donucena ustoupit. Když byly povolány planetární obranné síly, většina jich dezertovala a přidala se k řadám Bratrstva.

 Boj o Iyanden

Nakonec se na veřejnost dostaly informace o vraždě planetárního guvernéra a ve všech městech planety propukly zuřivé boje. Během hodin po ulicích burácely tanky zdobené revolučními praporci, které obracely arbitry na ústup. Do rána se novinky o vraždě guvernéra a většiny ministrů rozšířily po celé planetě a Bratrstvo bleskově přebralo kontrolu několika vysílacích stanic, aby oznámilo vznik svého nového teokratického státu.

Arbites si přitom nadále udržovali kontrolu nad většinou venkova a svou pevnosti v centru Lomasu. Většina měst však byla obsazena Bratrstvem. Dvacet sedm dní po vypuknutí rebelie dorazil inkvizitor Agmar - to bylo toho dne, kdy byla silami Bratrstva dobyta pevnost. Většině soudců se z ní nicméně podařilo uniknout a převzít kontrolu nad čtyřmi hlavními elektrárnami města. Inkvizitor Agmar celou věc zhodnotil jako spíše organizovanou rebelii, než náhlý výbuch nespokojenosti, a požádal proto o podporu Ultramariňáků při znovuzískání planety.

Zatím imperiální síly čekaly na příchod Ultramariňáků, bombardovaly města a odrážely divoké útoky regimentů milice. Opakované pokusy znovuzískat elektrárny selhaly a, šest dní po příchodu Agmara, byly elektrárny zničeny melta bombami, které kompletně zdemolovaly generátory.

Válka nabrala rozměr městských bojů s prudce narůstajícími ztrátami. Každé dveře mohly mít za sebou nastraženou bombu a všude ve městech byli poschováváni odstřelovači. V tom zmatku mizely beze stopy celé hlídky imperiální gardy. To se odehrávalo po celé planetě, neboť Bratrstvo drželo zbrojnice imperiální gardy a mělo dostatek lidí, ze kterých mohlo čerpat své vojáky. Inkvizitor Agmar vedl několik malých oddílů směrem do Lomasu, aby odhalil pravou tvář Bratrstva. Pomalu tak začal skládat kousky příběhu v okamžiku, kdy dílem štěstěny zabil novice Bratrstva a odhalil, co za tvora vede revoluci. Agmar okamžitě vyslal zprávu potvrzující jeho obavy před invazí - přímo Inkvizici a Ultramariňákům.

Třicet devět dní po začátku rebelie vstoupila na orbitu ultramariňácká bitevní bárka Octavius a vyslala výsadkové moduly. Planetární obranná postavení byla z velké míry nefunkční díky poškození generátorů, takže jako takové byly výsadkové ztráty velmi nízké. Vesmírní mariňáci zajistili zbrojnice a guvernérův palác a odrazili několik chabě organizovaných protiútoků způsobivšíce masivní nepřátelské ztráty. Vně města zahájila imperiální garda mohutný útok, v pokusu spojit se s Ultramariňáky, používaje své bitevní tanky Leman Russ jako pohybující se body odporu a linie Bratrstva se začaly hroutit.

Více než dvacet vesmírných mariňáků v terminátorských zbrojích se teleportovalo do kaple a zničilo její obránce krátce poté, co Agmar poslal svou zprávu na Octavius. Z bočních dveří se vyhrnulo množství stráží, jen aby byl rozpoután jejich masakr střelbou terminátorů. Přesto několik bratří v následném boji padlo. Někteří z noviců přitom na Ultramariňáky útočili s nelidskou rychlostí a se strašlivými spáry.

Terminátoři se poté rozptýlili a hledali nějakou z ohromného množství tajných chodeb, které zde musely být. Brzy jednu nalezli pod oltářem, který byl rychle odstraněn. Když sestupovali do krypty, slyšeli škrábání spárů po kameni. Když se do světel Ultramariňáků vrhli tito netvoři, byli identifikováni jako genestealeři. Tehdy se ukázalo, že inkvizitorova domněnka, že v srdci rebelie stojí tajný koven, byla pravdivá. Rozpoutala se bitva, která zuřila po dlouhou dobu. Zemřely stovky genolupičů. Nakonec se ale jejich množství vyčerpalo. Během boje bylo zabito několik terminátorů, když byla jejich zbroj roztrhána nelidsky ostrými spáry genestealerů.

TervigonZbytek postupoval dál do krypty, aniž by narazil na stopy dalších netvorů. Hluboko pod městem odhalili obrovskou jeskyni, ve které se nacházel prapředek těchto nestvůr, genolupičský patriarcha. Jak k němu terminátoři postupovali, vyřítila se na ně další horda genestealerů, určená k ochraně svého pána. Rozezněly se storm boltery a započal další tuhý boj. Kapitulní knihovník si probojovával k patriarchovi cestu, ale ten použil svých psychických sil, aby jej napadl. Podpora psychické kápě zlomila kouzlo a knihovník na okamžik vytrhl své tělo z reálného světa, a poté se znovuobjevil, teleportován na patriarchův stupínek. Nestvůra jej napadla, až z knihovníka začala stříkat krev, a patriarcha pak dokázal s lehkostí odrazit i jeho protiútok.

Knihovník zavolal na své bratry a stupínek byl zasypán palbou z bolterů. Některé střely prorazily skrz knihovníkovu zbroj, ale i patriarcha byl zasažen. Knihovník využil této příležitosti, aby zaútočil se svou silovou sekerou, zatímco knihovníkova vlastní psychická moc následovala úder zbraně a umožnila jí prorazit skrz patriarchův krytý bok. Patriarcha zemřel a náhle nechal své potomstvo a celou revoluci bez velení.

Rebelie padla se smrtí svého vůdce a ztratila svou hybnou sílu a soudržnost. Zbývající terminátoři pobili zbytek genestealerů a bitvy nahoře takřka okamžitě ustaly, jak se revolucionáři obrátili proti sobě navzájem. Malé skupiny akolytů a noviců držely své pozice v bunkrech a věžích, ale byly brzo zničeny tanky a těžkými bitevními stroji imperiální gardy.

Ichar IV byl znovu pod imperiální kontrolou a všechny zbytky kultu genolupičů - genestealeři, hybridi, infikovaní lidé, členové kultu a zrádci - byly bez milosti zničeny. Inkvizitor Agmar, vedoucí Ultramariňáky, metodicky očistil planetu, která se nakonec navrátila k normálu. Nadále však zůstalo několik nezodpovězených otázek. Jednou byl osud lidského vůdce Bratrstva, neboť jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Druhou byla změna ve warpu odhalená astropaty, stále vzdálená, ačkoli nejstarší z astropatů ucítil volání patriarchy a následný posun ve warpu. Cítil něco velkého a temného, monstrózní entitu, která obrátila svou pozornost k Icharu IV.

 

Boj s Krakenem

Agmar se poté ohlásil Inkvizici a přidal zprávu o přeživších prchajících z okrajových oblastí, ale inkvizitorovi byla jasná jedna věc - tyranidi byli zpátky s novou úlovou flotilou, Krakenem. Ve zmatku a rebeliích byly planety v cestě Krakenu snadno pozřívány. Když dosáhl Icharu IV, byla invaze poražena. Někdy tou dobou se s ním ve zničujícím boji střetl světolet Iyanden. Na konci byli i zde tyranidi poraženi, ale jen za cenu smrti většiny obyvatel světoletu. Kraken navíc přes tyto dvě velké porážky nebyl poražen, nicméně útoky na Východním okraji byly zastaveny.

Uživatelská sekce: 

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.