Po celé roky jak politici, tak historici předstírali, že Protektorát Menotha není národem sám o sobě, neboť dohody, které završily Cygnarskou občanskou válku, jej technicky ponechaly v podřazenosti cygnarské vládě. V průběhu času se ale tato podřízenost ukázala být pouhou fraškou a nyní je zřejmé, že Protektorát povstal jako nejmladší z Železných království. A skutečně, zatímco starší království jako Llael padla, přežití Protektorátu se jeví jako jistější s každým uplynulým rokem.
Město Caspia bylo rozdělena po Cygnarské občanské válce. Větší, západní část města, zůstala součástí Cygnaru, zatímco východní část za Černou řekou se stala Sulem, hlavním městem Protektorátu. To umístilo hořké nepřátele do naprosté blízkosti, s jen vysokými zdmi a chvátající řekou mezi jejich těžce vyzbrojenými posádkami. Zbytek Protektorátu se táhne dál na východ a jihovýchod do vyprahlého a na zdroje chudého regionu přiléhajícího k nebezpečných Krvavokamenných mokřadách.
Sul-Menité praktikují přísnou formu uctívání a věří, že jejich jedinou šancí, jak uniknout věčným mukám posmrtného života je poslušnost Pravému řádu. Kněží a skrutátoři nastolili mezi obyvatelstvem klerický útlak, učí lid bez otázek poslouchat a očekávat bičování za projevení sebemenšího náznaku pochyb. A možná i díky těmto tvrdým opatřením menitská víra v uplynulých stoletích pomalu upadá, postupně ztrácejíc postavení ve prospěch mnohem benevolentnějšího přístupu Církve zítřka.
Nedávné zjevení Posla Menotha se ukázalo být jiskrou, kterou Menité dlouho hledali k oživení své víry. Tato mladá žena přišla z obskurního města na hranicích Protektorátu a vykázala jasná znamení zázračného kontaktu s božstvem, včetně skutečnosti, že se její nohy odmítají dotknout nečisté země. Někdy komunikuje i přímo s Menothem a může vyslovovat jeho slova. Pohled na ni donutil tisíce zahraničních Menitů okamžitě konvertovat a vypravit se na cestu do Protektorátu.
Pravidelná střetnutí mezi Protektorátem a Cygnarem dlouho ohrožovala bezpečnost obou mocností a tento tlak vyústil ve válku, která vypukla krátce po invazi Khadoru do Llaelu. Protektorát v té době využil odvedení pozornosti Cygnaru jinam a zahájil svou dlouho plánovanou velkou kruzádu. Schválení tohoto tažení Poslem naplnilo srdce a mysli Sul-Menitů nevídaným nadšením a strašlivou ochotou obětovat své životu pro jeho účel.
Násilnosti mezi Cygnarem a Protektorátem Menotha vyeskalovaly do maxima v roce 605 AR, když Protektorát oblehl Caspii. Menité ale byli odraženi a Cygnar zahájil protiúder, prorazil zdi Sullu, aby umožnil cygnarským vojáků vstoupit do města. Po roce tvrdých bitev síly Protektorátu nakonec odrazily cygnarské útočníky nazpátek a prošly skrze brány Caspie k útoku na hrad Raelthorne. Místní cygnarské posádce se jen těsně podařilo dosáhnout vítězství, na čas zastavujícího neustálý boj v obou městech, ale stále ponechávajícího napjatou situaci, která může každou chvíli propuknout v otevřenou válku. Menší střetnutí stále probíhají na otevřených prostranstvích vně Caspie a Sulu na obou stranách Černé řeky, způsobujíce další těžkosti těm, kteří žijí v těchto válkou stíhaných oblastech.
Ačkoli boje v Caspii a Sulu vyústily v patovou situaci, výboje Protektorátu na jiných místech zocelily jeho obyvatelstvo. Zvláště pak Severní kruzáda se setkala s velkým úspěchem. Její síly bezostyšně provedly operace v Trnolese, vypalujíce cygnarské město Fisherbrook předtím, než vypochodovaly dál na sever, aby zabraly opevněné llaelské město Leryn, centrum alchymistické produkce a jednu z největších pevností, které kdy byly vybudovány. Toto město se může stát východiskem pro kruzády. Protektorát už umístil většinu své vojenské moci do tohoto severního regionu, s přáním roztáhnout svůj dosah směrem k Khadoru a přinést Poslovu zprávu i zdejším početným menitským komunitám.
