Těsně po strašlivém masakru loajalistů na Istvaanu V se malé flotile Astartes ze zubožených legií Železných Rukou a Havraní Gardy podařilo uniknout ze světa. Mezi jejími loděmi byla i Sisypheum, útočný křižník, jemuž velel smrtelně raněný kapitán Železných Rukou Ulrach Branthan.
Rozhodnuta pokračovat v útocích na zrádcovské legie kdekoliv a kdykoliv jen bude moci, posádce Sisyphea se nakonec podařilo zachytit šifrovanou komunikaci mezi zrádci a dozvědět se, že zrádcovští primarchové Fulgrim a Perturabo vedou své legie Císařových Dětí a Železných Válečníků do warpové trhliny později pojmenované jako Oko Teroru při hledání neznámé eldarské zbraně označované jako Angel Exterminatus, která by mohla vychýlit rovnováhu Horovy Hereze ve prospěch zrádců.
Železným Rukám se nakonec podařilo složit malou flotily dalších loajalistických přeživších Výsadkového masakru a společně vyrazili do Oka Teroru, aby zabránili zrádcům v získání této zbraně.
Jakmile byl uvnitř Oka Teroru, vedl Fulgrim kombinované síly zrádcovských legií na pradávný eldarský babský svět Iydris, do citadely známé jako Amon ny-shak Kaelis, kde se podle něj měl nacházet Angel Exterminatus. Zrádci byli při svém postupu k citadele nuceni odrazit nespočetné útoky pradávných eldarských obranných systémů a eldarských konstruktů oživených nespočetnými dušemi mrtvých eldarů na babském světě.
Ve skutečnosti bylo celé hledání Angel Exterminatus lstí připravenou Fulgrimem a jeho Císařovými Dětmi proti Peturabovi a Železným Válečníkům. Fulgrim, nyní šampión boha rozkoše, Slaaneshe, se snažil o povznesení na démonického prince Chaosu. Ale k tomu potřeboval energii poskytovanou jedině životní sílou primarchy a posvátnými energiemi místa, jakým byl pradávný eldarský babský svět, aby ji mohl obětovat Slaaneshovi a dokončit své povznesení na démona.
Fulgrim daroval Perturabovi plášť, ke kterému připojil do tvaru lebky vymodelovanou jehlici nesoucí relikvii známou jako Maugetarský kámen. Tak dlouho, jak byl Perturabo v chodbách eldarské citadely, tak kámen pomalu pohlcoval jeho životní sílu a přesouval její energii k Fulgrimovi.
Jakmile však Perturabo odhalil bratrovu zradu, zahájili Železní Válečníci útok proti Císařovým Dětem. A brzy vypukl boj na třech frontách, když se do boje zapojily Železné Ruce a další loajalisté z jejich malé flotily, bez vědomí toho, co se právě děje.
V průběhu následujících bojů zničil Perturabo Fulgrimovo smrtelné tělo svým obrovským válečným kladivem Lamačem kovadlin, který byl hrátkou osudu původně ukován Ferrem Manem pro Fulgrima. Ovšem tento čin byl pouze posledním kouskem chybějícím do Fulgrimova povznesení a jeho tělo se obnovilo do pokroucené, hadovité formy démonického prince Slaaneshe.
Fulgrim se tak stal prvním, ale ne posledním, ze zrádcovských primarchů, který byl povznesen na démonického prince. Se svým cílem splněným, teleportoval Fulgrim své Císařovy Děti z Iydrisu a babský svět se začal rozpadat, jak byly mocné životní síly mrtvých, které ho dlouho držely pohromadě, vysáty Fulgrimovým povznesením.
Železné Ruce a Perturabovi Železní Válečníci úspěšně unikli, z rozpadající se planety, byť Perturabo unikl jen tak, že vedl své síly hlouběji do černé díry, která leží ve středu Oka Teroru.
Poprvé v dějinách se jedna zrádcovská legie obrátila proti té druhé, což je situace, která se později stala až příliš častou, jak temní bohové Chaosu upevnili své sevření nad Horovými následovníky.
