Gaudinianská hereze

Předehra bitvy přišla v polovině 41. milénia (roku 460.M41), když se železný otec Kristos (stále zahalen kontroverzí Kristosianské konkláve) zapřísáhl dohnat a pobít Císařovy Děti Safírového krále, poté, co dorazily zvěsti o jejich přítomnosti v systému Gaudinia. Flotila Železných Rukou, která vyrazila do systému, byla obrovská, s osmi sty bitevními bratry ve svých řadách.

Když vesmírní mariňáci dorazili ke svému cíli, zjistili, že všech osm světů systému je přemoženo mutanty a heretiky, ale že Císařovy Děti jsou přítomny pouze na světě Gaudinia Prime. Ten se tak stal hlavním cílem Železných Rukou, přičemž na daný svět byly vyslány kompletní klany Raukaan a Sorrgol (s takřka 300 Astartes).

Železné Ruce nejprve prorazily skrz flotilu fregat imperiálního námořnictva, které byly zkorumpovány Safírovým králem. Nicméně, když Železné Ruce dorazily ke Gaudinia Prime, zjistily, že na planetě nejsou přítomny žádné živé bytosti, ať už imperiální či chaosácké. Jedinou výjimkou byla jejich obrovská koncentrace v jednom z továrních komplexů na jižní polokouli planety.

Kristos odmítl naslouchat prosbám o opatrnost od železných otců Strona a Verroxe a zahájil okamžitý útok na svůj cíl. Švadrony motorek a Land Speederů klanu Morragul byly vysazeny v továrním městě, ale nenarazily na jedinou známku přítomnosti protivníků. Přesto ale auspexy vesmírných mariňáků neustále indikovaly přítomnost životních forem všude okolo. Jak se blížili k centrálnímu výrobnímu bloku, začali vesmírní mariňáci slyšet zvuky výroby. Boltery se zvedly a jednotky se přesunuly do bitevních formací, zatímco se Astartes blížili k železnému dómu výrobního bloku, naslouchající frenetické kakofónii řinčení ozývající se zevnitř. Blok měl na výšku takřka dva tisíce stop a v základně délku deseti mil a zdálo se, že je zcela zabezpečen proti útoku či nepříznivému počasí. Zevnitř přicházel šílený hlomoz strojů prosycený syčícím naříkáním a chrčivými výkřiky, které donutily dokonce i Železné Ruce podívat se tázavě na sebe. Vzduch nesl zápach připomínající pálící se maso smíchaný s odpudivou sladkostí, jako by byly na rožnící se těla vylity galóny parfémů. Netečný ke všemu, přikázal Kristos probourat vstupy do zdí dómu. On a ostatní železní otcové pak povedou válečníky klanu Raukaan v odhalení toho, jaké zlo se skrývá uvnitř.

Průrazný útok Ironclad Dreadnoughtů a útočných centurionů odhalil, že dělníci a stroje uvnitř dómu se spojili v jedno. Miliardy imperiálních občanů byly nacpány do prostoru deseti mil a jejich maso bylo spoutáno kovem. Neskutečně zduřelá lidská torza se sežehnutou kůží vyčnívala z řad boilerů. Jejich řev byl neskutečný, zatímco jim z očí vytékala vařící se krev. A jinde se kleci z kostí a zkrvavených nervů točily šílenou rychlostí. Jinde se pak démonické zbraně hýbaly po pásech posunujících se peristaltickým pohybem miliard vyrvaných jazyků. Nejhorší z toho byl ale ten hluk, nesouladný lomoz strašlivých zvuků nesoucí se vzduchem a nutící Železné Ruce vypnout jejich audio-receptory.

Železné RuceNavzdory tomu všemu ale klan Raukaan postupoval do středu této struktury. Ovšem Kristos si náhle uvědomil, že to co se děje okolo něj, jej uhranulo. Šeptaje - Graevaare, copak to nevidíš? Neslyšíš tu píseň? Dokonalý soulad... Efektivnost... Sílu..., Kristos zapojil několik ze svých mechadendritů do masitých receptorů strojů okolo něj.

A netrvalo dlouho, než bylo poznat, že se Kristos oddal silám Chaosu a změnil se ve strašlivé stvoření z masa a kovu.

Korupce se ale neomezila na Kristose, neboť ti loajální k němu (známí jako Kristosiáni) byli rovněž brzy přemoženi "dokonalostí" těchto strojů z masa a kovu a podlehli té stejné zhoubě jako železný otec. Netrvalo dlouho a z těchto nových hostitelů se vynořili démoni, kteří napadli ty z Železných Rukou, kteří zůstali loajální. A spolu s démony se konečně objevily i Císařovy Děti, neboť poznaly, že jejich past sklapla. Dóm zaplavilo šílenství, jak vypukla pekelná bitva mezi zbývajícíma Železnými Rukama, nestvůrami z masa a kovu a Císařovými Dětmi. Safírový král využil této příležitosti, aby se konečně ukázal a Kardan Stronos byl donucen shromáždit své bitevní bratry a pozabíjet mnohé ze svých bývalých druhů, kteří podlehli vábení Slaaneshe. Stronos zahájil koordinovaný ústup z dómu, bojuje zuřivě po celou tu cestu.

Když poslední přeživší Železné Ruce opustily průlomy v dómu, tanky klanu Raukaan zaútočily a vyhladily démony uvnitř. Ovšem hordy Safírového krále stále proudily dál a démon samotný byl viděn s doprovodem hlučných mariňáků. Železné Ruce tak pomalu zjistily, že jsou těmito silami postupně přemáhány a epistolář Lydriik se pokusil zachránit situaci tím, že se vrhl na doprovod Safírového krále. Inspirováni tímto statečným činem, mnozí z bitevních bratrů se přidali k epistolářovi. Na vrcholku bitvy se Lydriikovi podařilo použít Hole Myslkovárny a připravit Safírového krále o hlavu. Se svým pánem zničeným se začaly démonické hordy rozpadat, zatímco Císařovy Děti bojovaly dál s radostným veselím. Nicméně tito izolovaní vesmírní mariňáci Chaosu byli rychle zničeni klanem Raukaan.

Zděšeny tím, co prožily, zničily Železné Ruce Gaudinia Prime z orbity. Výsledkem této strašlivé bitvy Gaudinianské hereze bylo to, že třetina z Železné rady padla nebo bylo zkorumpována.

Scholarly Lite is a free theme, contributed to the Drupal Community by More than Themes.