Marius Leitdorf byl znám jako Šílený lord Averlandu. Býval zasmušilý a mrzutý a dostával záchvatu vzteku, během kterých ho nikdo nechápal. Jindy zase trpěl obdobími hlubokých depresí, kdy se zamknul a s nikým po celé týdny nemluvil. Jeho intenzivní a nepředvídatelné nálady mu získaly po celé Říši mnoho nepřátel. Už nebyl dále vítán na dvorech ostatních kurfiřtu ba ani v Altdorfu. Mariova vášeň pro jemné hedvábí, samet a nádherně zdobené oblečení byla legendární a vedla některé k tomu, aby ho považovali (poměrně mylně) za neschopného parádníka. Obvykle se o něm říkalo, že je blázen, a možná tomu tak i bylo, ale jeho bezdůvodný vztek vyvažovala bystrá a umělecká mysl. Šermíř, básník, malíř, inženýr a vynálezce, vynikal ve všech těchto i dalších dovednostech. Jeho šermířské umění bylo nepřekonatelné pro všechny snad krom reiksmaršála Kurta Helborga - souboj mezi nimi však nikdy neproběhl přes roky vzájemného nepřátelství. Marius bojoval se dvěma čepelemi, runovým tesákem v jedné a dýkou s dlouhou čepelí v druhé ruce, stylem, který ovládal lépe než kdokoli jiný.
Naneštěstí našel Marius svůj konec v rukou divokého orčího válečného pána Vorgaze Železné čelisti. Během třetí bitvy v průsmyku Černého ohně byli Marius a oddíl averlandských velkých mečů úplně obklíčeni obrovskou záplavou zelenokožců a drželi své pozice do posledního muže. Kurfiřt byl nakonec zabit v souboji s monstrózním orčím velitelem. Hrdinná smrt Maria a jeho mužů nebyla zbytečná, protože vykoupila dost času pro rytíře Reiksgardy, vedené císařem Karlem Franzem osobně, aby mohli zaútočit do boku orčích linií a získat vítězství. Jméno Marius Leitdorf je nyní vzpomínáno s úctou mezi spasiteli Říše.
