Bojová doktrína
Železní Válečníci bojují prostým způsobem. Bitvu začnou nepřetržitým bombardováním, při kterém použijí každou zbraň, kterou mají k dispozici. Základem této taktiky je komplexní střelecký plán, kdy je pro každou zbraň pečlivě zvolen optimální cíl tak, aby dosáhla maximální efektivity. Kde je to možné, snaží se Železní Válečníci koordinovat své akce se zrádcovskými legiemi titánů, aby ještě zvětšili svou už tak mocnou palebnou sílu. Bombardování může trvat týdny, protože Železným Válečníkům jen zřídka kdy začne docházet munice. Své zbraně ovládají zručně, formace vždy postupují, aby mohly vystřelit, a následně se stáhnou dříve, než přijde odveta. Často bude celá armáda postupovat bok po boku a pálit na slabá místa nepřítele, jen aby následný protiútok ztroskotal na ostřích zbraní Železných Válečníků.
Kde je to možné, je bojová linie posilována polním opevněním. Doktrína Železných Válečníků zahrnuje rozsáhlé využití pevností, s jejichž pomocí dokáže protivníka zadržet nejmenší možný počet vojáků. Většina vojska Železných Válečníků tak zůstává čerstvá a je k dispozici pro případné útoky.
Pokud se v obraně nepřítele podaří vytvořit průlom, otestují ho nejprve veteráni a je infiltrován. Palba pak bude mezeru udržovat rozevřenou, dokud nebude zaveleno ke zteči.
Tyto útočící síly jsou soustředěny kolem rychlých pancéřovaných vozidel, která dokáží během okamžiku přejít z vytrvalého bombardování do bleskurychlého postupu. Průlom se potom rozšiřuje tak dlouho, dokud není obrana v troskách. V klíčových chvílích bitvy, kdy pozice prostě musí být dobyta, se ze Železných Válečníků stávají chladnokrevní zuřivci, srovnatelní s Krvavými Anděly či Požírači Světů, ale pouze je-li ta pravá chvíle a nikdy ne na déle, než je nezbytné.
Jakmile je jim soupeř vydán na milost, spokojí se Železní Válečníci s tím, že ho obklíčí a zničí ve svém volném čase. Vždy přitom dávají přednost šrapnelu a laserovým paprskům.
Železní Válečníci jsou experti v zákopech, inženýrství i kladení min a během staletí získali impozantní sbírku specializovaného vybavení. To obsahuje například Termití kopáče, přepravního Leviatana, útočné lodě Dreadclaw upravené k výsadkům na planety a široký výběr imperiálního dělostřelectva. To je využíváno jen velmi zřídka a udržuje jej a stráží 1. kompanie. Dále mají řadu útočných kapslí Corvus, které jim umožňují využít jakéhokoliv titána jako obléhací věž. Titáni tak často podporují Železné Válečníky, že někteří imperiální experti tvrdí, že jsou částí stejné formace. Tento názor šířeji přijímán není, ale teorie je odrazem skutečnosti, že legie upřednostňuje těžká bombardování.
Organizace
Železní Válečníci se seskupují do řady velekompanií, z nichž každou vede Válečný kovář. Původně měly všechny velekompanie podobnou organizaci, kdy každá čítala zhruba tisíc vesmírných mariňáků, nyní se však jejich velikost nesmírně liší. Sami Váleční kováři jsou výjimečně talentovaní v bojovém inženýrství a mnoho z nich si vydržuje armády mechanických otroků, kteří vykonávají podřadné práce.
Není jisté, kolik velekompanií v daném okamžiku existuje. V čase Hereze se legie skládala z nejméně dvanácti velekompanií, ačkoliv vzhledem k širokému nasazení nespočtu malých oddílů v té době to naprosto nelze považovat za jisté.
Stejně jako v případě mnoha legií zrádců je současná organizace Železných Válečníků zcela nestandardní. Velekompanie jsou často rozděleny na jednotlivé výsadky, které vedou nižší šampióni. Existují záznamy, které uvádějí tendenci operovat v násobcích tří, ale jejich původ má k ověřenému zdroji daleko. Vhodní rekruti jsou odvedeni (ať chtějí nebo ne) do Medrengardu, kde si je do svých velekompanií pravidelně vybírají Váleční kováři a podrobují je těžkým zkouškám, které mají prokázat, zda jsou vhodnými adepty.
První obliberátoři zaznamenaní v armádách Chaosu pocházeli z řad Železných Válečníků. Ve velmi vzácných případech dokázali sami Železní Válečníci "vytvářet" zbraně, ačkoliv ani v nejmenším tak různorodé jako obliberátoři.
Víra
Železní Válečníci věří, že je Císař používal k vybojování těch nejkrvavějších bitev své Křížové výpravy a pak nechal jiné, oblíbenější primarchy, aby získali všechnu slávu. Věří také, že Rogal Dorn proti nim obrátil Olympii, aby poté, co splnili svůj úkol, mohli být zostuzeni a odvrženi. Svou pomstu budou mít na obou.
Sami sebe vidí jako titány ze starých časů, kteří mají ve vesmíru volnou ruku, dělají si, co chtějí, a vědí, že je žádný přírodní ani lidský zákon nemůže zastavit. Uctívají bohy Chaosu jako panteon, ale sami nejsou doopravdy zbožní. Jejich věrnost patří Perturabovi, který, jak věří, je zachránil před obětováním falešným Císařem.
Genový fond
Železní Válečníci jsou legií Prvního zakládání a jejich genový fond je odvozen od Perturabova. Od té doby, co se obrátili k Chaosu, se stali obětí mutací různého stupně, a je o nich známo, že zmutované končetiny nahrazují kybernetickými.
Mají nápadnou tendenci k podezřívavosti a paranoie, ale jsou také extrémně inteligentní s přirozenou, dobře rozvinutou schopností řešit problémy.
Železná klec
Jeden opravdový triumf v období následujícím Kacířství byl důvodem pro Perturabovo povznesení do stavu Princů démonů. Železní Válečníci byli blízko toho prolomit obranu Císařského paláce, ale zabránila jim v tom Horova smrt. Jejich říši pak strhaly Imperiální Pěsti pouhou svou početní převahou. Na Sebastu VI proto Perturabo nastražil jejich primarchovi past, když vybudoval stylizovanou "Věčnou pevnost". Když se o této pevnosti doslechl, prohlásil Rogal Dorn veřejně, že Imperiální Pěsti vyšťourají Perturaba z jeho díry a přivedou ho zpět na Terru v železné kleci.
Roboute Guilliman žádal Dorna, aby mu dovolil pomoci, ale Dorn byl, přesně jak Perturabo počítal, natolik arogantní, aby tuto misi podnikl sám. Rogal Dorn očekával čestný boj, ale to Perturabo zdaleka neměl v úmyslu. Věčná pevnost byla promyšlenou pastí. V jejím středu stála hlavní budova obestavěná dvaceti čtverečními mílemi bunkrů, věží, minových polí, zákopů, ostnatého drátu, tankových pastí a pevnůstek. Z budovy paprskovitě vybíhalo osm podzemních tunelů, které spojovaly povrchová opevnění. Všechny vstupy do podzemní sítě byly zamaskované a samotná budova byla návnadou bez opravdové ceny. Většina opevnění je omezena tím, že musejí něco chránit. Věčná pevnost byla dvaceti čtverečními mílemi smrtící zóny. Perturabo a Železní Válečníci čekali pod povrchem na první výbuchy orbitálního bombardování Imperiálních Pěstí.
Jakmile s ním započaly, odpověděla řada automatických zbraňových sil umístěných dostatečně daleko od Pevnosti. Imperiální Pěsti podnikly proti silům unáhlený protiútok Hromovými Jestřáby a zbytek legie provedl úplný bojový výsadek. Jakmile útok na sila začal, vyletěly sklady raket do vzduchu. Do ovzduší Sebastu se vzneslo tisíce tun sutin a prakticky znemožnily komunikaci mezi pozemními vojsky a flotilou. Výbuch byl signálem k útoku pro flotilu Železných Válečníků. Flotila zrádců nebyla silnější než ta Imperiálních Pěstí, ale Thunderhawky loajálních vojsk zůstali na povrchu planety. Na palubě lodí Chaosu bylo také mnoho Železných Válečníků, kteří dychtili ovládat útočné čluny. Flotila Imperiálních Pěstí se pokusila odolat, ale byla nevyhnutelně vytlačena ze svých pozic. Po několika hodinách byly jedinými bombardovanými cíli na planetě pozice předem naplánované Perturabem. Pod palbou z vesmíru započaly Imperiální Pěsti útok v přehlídkové formaci na linii čtyř kompanií.
Perturabo je pozoroval ze sledovací věže a pečlivě je začal ničit. Svou práci nejprve odvedla minová pole, a když Imperiální Pěsti dosáhly první řady opevnění, obsadili Železní Válečníci zákopy a spustili palbu. Zatímco zákopy poutaly pozornost loajalistů, oddíly Železných Válečníků vyzbrojené útočnými granáty a melta bombami vyrazily z ukrytých bunkrů a zaútočily na tanky zadržené opevněním. Imperiální Pěsti udělaly čelem vzad, aby se zbavily této hrozby a byly prozatím uvězněny mezi tankovými pastmi. Znovu se přeskupily a vyrazily proti zákopům Železných Válečníků, jen aby je nalezly prázdné. A tak to pokračovalo - Perturabo rozpitval Imperiální Pěsti tank po tanku, oddíl po oddíle. Rogal Dorn zůstával přesvědčen, že vítězství je nadohled, a tlačil své muže dál. Perturabo stáhl některé ze svých obránců, zatímco ostatní nechal na jejich pozicích - strategický krok, který rozdrobil Imperiální Pěsti nejprve na kompanie, pak na oddíly.
Šestého dne bitvy bojoval každý mariňák prakticky sám a Dornovi vojáci byli přinuceni zahrabávat se do bahna a vršit mrtvá těla svých bratří, aby získali alespoň nějaký úkryt. Perturabo však zůstával trpělivý, dovolil Dornovi běsnit v zákopech, volat jeho jméno a požadovat osobní souboj, spokojený s tím, že pohled na jejich bezmocného primarchu Imperiální Pěsti demoralizuje.
Obléhání Věčné pevnosti mělo trvat další tři týdny. Imperiální Pěsti se zakopaly ve smrtící zóně a nedokázaly se pohnout. Přestože kapitáni žádali průlom z tohoto obklíčení, Rogal Dorn takový příkaz nikdy nevydal. Odmítal uvěřit důkazům, které mu ležely před očima, a nepřestával volat po jednom posledním útoku nebo aby se mu Perturabo sám postavil. A protože nedokázaly svého primarchu opustit, připravily se Imperiální Pěsti zemřít společně s ním. Pokud udělal Perturabo chybu, pak to bylo v tom, že ho mučení jeho nepřátel začalo příliš bavit. Mohl Imperiální Pěsti kdykoliv dorazit, ale rozhodl se, že tak neučiní.
Naštěstí pro Rogala Dorna postavil Roboute Guilliman Impérium před jeho pýchu a přivedl Ultramariňáky na záchranu. Jejich mocná flotila přinutila Železné Válečníky ustoupit, zatímco Hromoví Jestřábi se nořili do oblaků prachu a evakuovali Imperiální Pěsti. Perturabo nijak netoužil bojovat proti dvěma legiím a soustředil se na to, aby Imperiálním Pěstem znemožnil evakuovat mrtvé a raněné. Rogal Dorn byl zničený muž. Trvalo devatenáct let, než mohly Imperiální Pěsti znovu vyjít do války. U Věčné pevnosti ztratily přes 400 mariňáků a každý, kdo unikl, si nesl hrozivá zranění. Získaný genetický fond byl obětován temným bohům na oplátku za Perturabovo povýšení na Prince démonů. Jedna urážka byla pomstěna a od té doby žijí Železní Válečníci jen proto, aby vyrovnali účty s mrtvolou na Zlatém Trůně.
