Konec věků shrnutí: Geltova pošetilost
(pozdní 2525 imperiálního kalendáře)
Obsah týkající se Říše.
(pozdní 2525 imperiálního kalendáře)
(pozdní 2524 imperiálního kalendáře)
Příchod pěti armád do Sylvánie nemrtvým neunikl. Mannfred měl špehy všude a upíři věděli, že pokud se tyto síly spojí, nedokáže je nic zastavit. S cílem to zastavit shromáždil Mannfred své generály a představil plány, jak bojovat s každou z armád zvlášť, oddělit je od podpory a pobít je.
(pozdní 2524 imperiálního kalendáře)
"V té hrozné poušti, pod bledým svitem měsíce, se pohybují mrtví lidé. Toulají se pohybujícími se dunami bezdeché, nehybné noci, zvedajíce své bronzové zbraně v urážlivé výzvě a hořké nenávistí k životu, který již nemají. A někdy, tichým suchým hlasem, jako ševelení sluncem zalévaného rákosu, šeptají jediné slovo, které si pamatují ze svého života. Jméno toho, kdo je proklel k jejich existenci, více než smrti, ale méně než životu. Šeptají jméno, Nagash."
(pozdní 2524 imperiálního kalendáře)
Nastal rok 2524 imperiálního kalendáře a ohrožení lidstva narůstalo každým dnem. Národ Kislevu, kdysi nejmocnější z nomádských národů Starého světa, byl přemožen nezastavitelným přílivem barbarů. Hlavní město Kislev, kdysi nejmocnější ze severních bastionů, s obránci počítajícími se na stovky tisíc, padlo, a velký Ledový palác královny Katariny byl spálen na prach. Kislev jako národ zmizel; jen ohromné přístavní město Erengrad se zatím dokázalo ubránit, s armádami Ostlandu zoufale bojujícími o jeho udržení.
(polovina 2523 až pozdní 2524 imperiálního kalendáře)
"Můžeš, ale byl bys hlupák, kdybys čekal odpověď. Snad stačí, že ji nemám o nic raději, než ona mě, ale divné časy dávají vzniknout divným spojenectvím."
- Neferata, upíří královna Stříbrného vrcholu