První náznak, že se Horus Vojevůdce a jeho legie Synové Hora obrátili k Chaos, přišel, když Horus bombardoval rebelský imperiální svět Istvaan III virovými bombami. Vymýtil tak veškeré obyvatelstvo a zabil několik stovek věrných vesmírných mariňáků, o nichž Horus a další zrádcovští primarchové věděli, že nikdy nepodpoří povstání proti Císaři lidstva.
Imperiální planetární guvernér Istvaanu III, Vardus Praal, byl zkorumpován bohem Chaosu Slaaneshem a jeho kult byl dlouho aktivní po celém světě. Vyhlásil nezávislost na Impériu a podporoval zakázané čarodějnictví. Rada Terry pověřila Vojevůdce obsazením tohoto světa, především hlavního města Choral.
Tato událost podporovala Horovy plány na svržení Císaře. Přestože měl na své straně čtyři legie, Syny Hora, Stráž Smrti, Císařovy Děti a Požírače Světů, nyní všechny oddané Chaosu, Horus věděl, že jsou v nich stále ještě skupiny věrné Císaři, a to přibližně jedna třetina ze všech sil. Hlavně pak Terrané, kteří byli nabráni do legií samotným Císařem dávno před tím, než nalezl své ztracené syny. Horus tak pod záminkou získání planety začal shromažďovat svá vojska v systému Istvaan.
Horus měl plán jak zničit všechny potenciální věrné ze všech legií pod svým vedením. Po dlouhém bombardování Istvaanu III, Horus poslal všechny věrné Astartes k výsadku na planetu pod záminkou jejího navrácení Impériu. Astartes byli vysazeni pomocí výsadkových modulů, místo tradičních Stormbirdů a jejich komunikace byla omezena na minimum. Vojevůdce se snažil zajistit, aby žádný z nich nepřežil.
V okamžiku vítězství a obsazení hlavního města tak byli zrazeni. Horus s nelidským prohlášením "Ať galaxie hoří!" nařídil svým lodím zahájit na Isstvan III palbu virovými bombami. Kapitán Saul Tarvitz z Císařových Dětí byl na palubě vlajkové lodi své legie Andronius a objevil spiknutí zničit věrné zrádcovskými legiemi. S pomocí kapitána Nathaniela Garra ze Stráže smrti, velícího fregatě Eisenstein byl navzdory pronásledování schopen se svým Thunderhawkem dosáhnout povrchu planety a včas varovat své zrazené bratry před blížící se zkázou.
Ti, kteří vyslyšeli varování, se ještě před dopadem virových bomb včas ukryli do krytů. Horus svým stoupencům zaslal smluvený signál, který je upozornil na blížící se zkázu. Někteří se však nedali přesvědčit a dál bojovali proti rebelům. Především Astartes Požíračů Světů. Na záchranu civilního obyvatelstva však už bylo pozdě. Během jednoho okamžiku zemřelo současně dvanáct miliard lidí, jak bomby zničily veškerý život na planetě. Plyn tavil organickou hmotu a vyplnil atmosféru. Horus na planetě vyvolal ohnivou bouři, která roztavila úly a strhla města. Psychický šok z tolika smrtí současně se nesl warpem a krátce přehlušil dokonce i Astronomican.
Primarcha Angron si uvědomil, že virové bomby nebyly dostačující na odstranění všech věrných a ve vzteku přistál na planetě s padesáti kompaniemi zrádcovských mariňáků. Zapomínaje na veškerou taktiku nebo strategii se zběsile pustili do šíleného masakru. Horus byl rozzuřený, že Angron přerušil jeho plány, ale chtěl změnit zpoždění ve vítězství a tak byl nucen poslal Angronovi další vojáky z řad Synů Hora, Stráže Smrti a Císařových Dětí. Naštěstí malá hrstka věrných v čele s kapitánem Garrem unikla na palubě poškozené a pronásledované imperiální fregaty Eisenstein skrz blokádu Istvaanu III varovat Císaře.
Na planetě mezitím zbývající věrní pod vedením kapitánů Garviela Lokena a Tarika Torgaddona ze Synů Hora, ale stále se prohlašujících za Lunární Vlky, Saula Tarvitze z Císařových Dětí a Ehrlena z Požíračů Světů, statečně bojovali proti svým bývalým bratrům a v ruinách hlavního města byli schopni připravit překvapující obranu. Díky nim se podařilo změnit zoufalou a nevyhnutelnou porážku ve skutečnou bitvu. I přes některé častečné úspěchy a zdržení Horových plánů po celé tři měsíce, zatímco bitva probíhala, bylo jejich hrdinství odsouzeno k zániku. Přečísleni a pod neustálou palbou titána Dies Irea neměli šanci. Během boje byli vysláni na planetu kapitán Ezekyle Abaddon a Horus Aximand s úkolem zabít své bývalé bratry, Torgaddona a Lokena. Aximand se utkal s Tarikem Torgaddonem a po chvilkovém váhání ho nakonec sťal. A když po dlouhém boji Loken padl na kolena před Abaddonem chystajícím se k poslední ráně, budova se zhroutila přičiněním titána. Abaddon prohledal ruiny, ale nic nenašel a tak odešel spolu s raněným Aximandem.
Nakonec byli věrní zcela rozdrceni díky zradě kapitána Lucia, který umožnil Císařovým Dětem přejít přes svou část obrany výměnou za návrat k legii. Poté bojoval po boku svých zrádných bratří a zabil mnoho svých bývalých přátel. Poslední přeživší v počtu pouhých několika stovek ustoupili k poslední obrané baště. Horus, nakonec unavený z časového zpoždění, rozkázal svým mužům ustoupit a konečně bombardoval zbytky města z oběžné dráhy. Loken přežil a byl svědkem posledního orbitálního bombardování, které tak ukončilo zoufalou poslední obranu. Ale Horus za svůj triumf draze zaplatil vysokými ztrátami, především z řad Požíračů Světů. Poté se zrádci přesunuli na Istvaan V, vyčkávajíce na odvetu.
