Warhammer Fantasy Battles

Zabíječ Dlouhý Drong má místo ruky hák, ale i dřevěnou nohu, pásku přes oko, dlouhé rudé zapletené vousy, pistole zastrčené za kalhoty a papouška na rameni, který neustále říká: "kus zlata, kus zlata!" Jeho posádka je snědá banda ničemů, která je hrdá za to, že může bojovat pod vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty. Jsou také ověnčeni pistolemi, tvořící smršť zkázy, když střílí na nepřítele.

Leopardí Kompanie nese své jméno po legendárním Leopardovi z Luccini, který je znakem a maskotem města. Říká se, že Leopard byl strážcem božských dvojčat Lucana a Luccini, zakladatelů města. Leopardí Kompanie nosí okázale naleštěné mosazné brnění, hojně vyšperkované kyrysy s hlavou leoparda vyraženou na náprsním plátu, přes bílé uniformy a bílé znaky. Oblékají pozlacené nebo pravé vavřínové věnce nošené kolem jejich helmic. Nosič standarty a bubeník mají leopardí kožešiny, zakrývající jejich ramena. Jejich prapor zobrazuje leoparda se dvěma hlavami a třemi ocasy.

Minomety Dreadquake patří mezi ty největší a nejúčinější ze všech mocných obléhacích zbraní nasazovaných trpaslíky Chaosu. Stojí vedle dalších podobně mocných bombard a kanónů schopných trhat zemi a prorážet skrz vrstvenná kamenná opevnění jako by ta byla třískami. Smrtící projektily Dreadquaku jsou páleny pomocí tlaku páry, která je vytvářena boilerem a obsažena v tlakové nádobě - běžný střelný prach by byl totiž příliš nebezpečný vzhledem k nestálosti unikátních a mocných nábojů Dreadquaku.

Ďábelská zbraň byla zprvu zamýšlena pro použití proti plenícím trollům a jiným odporných a hladovým monstrům, kteří se rodí a množí v Temných zemích. Byla navržena pro chrlení roztaveného kovu a ohně na své oběti, strašlivým způsobem je upalující k smrti. Magma kanón už je používán dlouhou dobu a stal se předmětem různorodých významných úprav a experimentů inženýrů démonických kovářů trpaslíků Chaosu. Ani dva z těchto strojů tak nejsou zcela stejné, ale spíše jsou výsledkem odporné činnosti každého jednotlivce.

Po generace bylo jména Elspeth von Draken, magistry Ametystové koleje a arcikouzelnice umění Smrti, vyslovováno tlumenými hlasy jak pod páchnoucími okapy hospod, tak ve zdobených šlechtických síních Nulnu. Ovšem přes tyto příběhy se jen málokdo zamýšlel, co přesně přiznaná přítomnost von Draken ve městě vlastně znamená a ještě méně by snad mohlo hádat její opravdovou sílu či vliv.